Bizarní využití moči ve Starověku: Římané s ní změkčovali látky, dezinfikovali města a kloktali ji při bolesti zubů

V dnešní době je lidský odpad, jako fekálie či moč, považován za zdroj nemocí a putuje do kanalizace ihned poté, co je z těla vypuzen. Před tisíci lety ale Římané na moč pohlíželi jako na možnou ochranu proti různým neduhům. A to nebyla zdaleka jediná oblast, kde se využívala.

Mohlo by Vás zajímat:

Jak na zkažené zuby dle starověkých Římanů: "Zubní červy" měla vyhnat konzumace myší nebo dřevo, do něhož uhodil blesk

K čemu byla starověkým Římanům dobrá moč?

Římané měli pro moč nesčetné využití, a to kvůli obsahu čpavku. Chemické složení moči se s tím, jak pomalu "stárne", mění na amoniak, jenž se dnes kvůli své kyselosti běžně používá v čisticích prostředcích. V Římě proto s močí změkčovali oděvní látky, léčili zdravotní problémy, používali ji při osobní hygieně a čistili s ní různé věci.

Mohlo by Vás zajímat:

Krása a starověký Řím: Na vrásky platilo husí sádlo, ženu s neudržovanou pletí nikdo nechtěl

Role moči při výrobě oděvů

Římské oděvy byly vyrobeny ze zvířecích kožešin a chlupů a barveny přírodními produkty. Koželužny používaly směs vody a moči ke změkčení proužků kůže, aby byly poddajnější a snadno se s nimi manipulovalo do požadovaných tvarů. Římská kůže byla vyhlášená svou kvalitou a používal ji každý. Pěší vojáci na brnění, občané na boty. Ovčí vlna, z níž se vyráběly tuniky, byla rovněž louhována v moči, aby změkla.

Jakmile bylo oblečení ušito, "zestárlá" moč fungovala jako dokonalé pojivo, které zajistilo, že oděv držel tvar a nevybledl. Byla to tak účinná metoda, že se používala po stovky let.

Mohlo by Vás zajímat:

Svatby ve starověkém Římě: Dětské nevěsty, železný prsten a zákaz líbání manželky

Moč jako čisticí prostředek

Močí se ve starověkém Římě také čistilo. Pisoáry byly rozmístěny po celém městě a občané povzbuzováni, aby si do nich ulevili. Moč pak putovala do jakýchsi sběrných bazénů. Jejich obsah končil v prádelnách, neboť čpavek rozpouštěl špínu. Roztokem ze čpavku se také čistily ulice a zdi. Recyklací lidské moči se tak udržovala ve městě čistota.

Mohlo by Vás zajímat:

Historie zdviženého prostředníku: Znali jej už ve starověkém Římě, nevěstil nic dobrého

Lékařské využití moči ve starověkém Římě

Ještě než se objevila teorie o bakteriích, používali Římané moč jako dezinfekci. Čpavkem čistili rány, čímž v ní zabili bakterie a tím zraněného chránili před dalšími zdravotními problémy. Kdo chtěl, mohl si močí také léčit akné. A to nebylo zdaleka vše.

Koho bolely zuby nebo v krku, kloktal moč anebo ji rovnou vypil. Ovšem pověst o tom, že si Římané močí čistili zuby, je nepravdivá. Její využití bylo nicméně natolik rozmanité, že na ni císař Nero uvalil daň, aby reguloval obchod s močí. Vespasianus pak zavedl plošnou daň na sběr moči z veřejných pisoárů, které financoval. V neposlední řadě se tím vyřešil také problém mnohdy nefunkčních kanalizací, které by jinak fekáliemi a močí přetékaly.

Mohlo by Vás zajímat:

Těžký život římských otroků: Čelili smrti v práci, u jídla i na kříži