Bizarní zákazy v Severní Koreji: Ve dnech smutku se nesmíte radovat, ani kdyby se vám narodilo dítě

Severní Korea má pro své obyvatele spoustu absurdních a svobodu omezujících pravidel. Někdy je tak těžké rozeznat, zda je daná informace ještě pravdivá, nebo jde o internetem šířenou fámu. My se teď podíváme na ta nařízení, která tam skutečně platí.

Mohlo by Vás zajímat:

Děsivé reformy: Za vlády diktátora Nicolae Ceaușesca musely ženy mezi 15 a 25 lety porodit čtyři děti

Turisté pod dohledem průvodců a uctivost především

Jakmile přistanete v Severní Koreji, váš cestovní itinerář bude pod pečlivým dohledem. Režim vám umožní vidět jen to, co chce, abyste viděli, takže je velmi špatný nápad podnikat něco na vlastní pěst. Je možné navštívit některá místa mimo hlavní město, ale jen tehdy, pokud je to dopředu schváleno. Každá skupinka turistů je doprovázena průvodcem. Nejsou to v pravém slova smyslu špioni, ale i tak sledují a hlídají. Turisté byli v minulosti zadržováni za drobné přestupky jako nepřiznání knihy, kterou si s sebou přinesli z domova. Je tedy lepší nezamlčovat ani sebemenší drobnosti...

Další důležitou věcí je být uctivý k diktátorovi a jeho rodině. Nerespektování Kimů se trestá dlouhým žalářem nebo rovnou smrtí. V demokracii se o politicích vyjadřují názory veřejně a nahlas. V této zemi patří mezi hlavní prohřešky zmačkání papíru s podobiznou některého z Vůdců. V roce 2016 měl Kim Čong-un popravit svého vicepremiéra Kim Yong Una za to, že se na celostátním setkání příliš hrbil. Tím se dopustil protistranického a kontrarevolučního postoje.

Mohlo by Vás zajímat:

Stalinova dcera Světlana: Diktátor ji miloval, dokud nezačala randit. Prvního nápadníka poslal na Sibiř

Máte vlastní telefon? Do zahraničí raději nevolejte

Severní Korea má teoreticky svobodu vyznání, ve skutečnosti tomu tak není. Ústava země ji sice zaručuje, ale zároveň varuje, že náboženství nesmí být používáno jako záminka k přitahování cizích sil nebo k poškozování státu nebo společenského řádu. Takže Bibli si do země vzít můžete, ale pozor, opět při příletu deklarovat a nikomu nikde neukazovat. Několik církví v Severní Koreji sice existuje, ale jde spíše o divadlo pro turisty, aby je mohli navštívit a říci ano, i tam je svoboda náboženského vyznání.

Vlastnit telefon není nezákonné, ale běda, jestli se pokusíte zavolat do zahraničí. K tomu je potřeba mít mobil a simku z Číny, a to je hrozba, neboť se pak lze blízko hranic připojit k severokorejskému telekomunikačnímu systému. Minulý rok byla zatčena žena, která se tímto způsobem snažila spojit se svými dětmi, kterým se podařilo ze země utéct.

Mohlo by Vás zajímat:

Děti Benita Mussoliniho: Nemanželská dcera Edda holdovala módě, diktátor na ni poslal policii

Smutek na povel, radost zakázána

Obyvatelé Severní Koreje jsou nuceni každý rok truchlit nad smrtí svých bývalých Vůdců. Přibližně sedmnáct dní v roce se pravidla v zemi změní v ještě větší bizár. V tomto období lze pouze smutnit. Na dodržování správných emocí dohlíží policie. I kdybyste porazili vážnou nemoc, vyhráli v loterii nebo se vám narodilo dítě, nesmíte se z toho radovat. Nesmí se také pít alkohol či nakupovat potraviny. A co když zemře příbuzný? Bohužel. Truchlit a pohřbít až později.

Striktní dodržování vzhledu a ošacení není v této zemi žádnou novinkou. Jak je to ale s kulturou? Zahraniční hudba a filmy jsou nelegální. Poslech, sledování a šíření se trestají vyhazovem ze školy, z práce, vězením či těžkými pracemi. Karaoke je spojováno, logicky, s Japonskem a považováno za příliš kapitalistické. Restaurace s hudebními automaty byly uzavřeny a jejím provozovatelům bylo sděleno, že si v pohostinství už neškrtnou. A perlička na závěr. V Severní Koreji vznikla death metalová kapela s názvem Red War. Tu Kim nezakázal, hlásá totiž stop imperialismu.

Mohlo by Vás zajímat:

Benito Mussolini v kuchyni: Proč chtěl italský diktátor vyměnit těstoviny za rýži?