Jan Werich byl velmi inteligentní muž, který se nikdy nebál vyjádřit nahlas svůj názor. Ale jak se ke komunismu vůbec stavěl? A z čeho byl podle něho vyrobený psací stroj značky Zeta?
Jan Křtitel František Serafínský Werich byl herec, dramatik a scenárista. Spolu s Jiřím Voskovcem a Jaroslavem Ježkem se stal představitelem meziválečné a poválečné divadelní avantgardy a kultury.
Jan Werich podporoval politickou reformu Dubčeka
Jan Werich neměl rád jakýkoli útlak, bylo tak logické, že bude zastáncem politické reformy, jmenovitě Alexandra Dubčeka, za jehož éry se situace v zemi hodně zklidnila, a hlavně uvolnila. Veřejně ho podpořil v rozhlasovém vysílání. Werich také podepsal Dva tisíce slov, což byl jeden ze dvou nejdůležitějších dokumentů pražského jara.
Vše pak ale bohužel zhatil příchod normalizace. Najednou se stal trnem v oku. Když měl v roce 1975 narozeniny, bylo zakázáno se jakkoli a kdekoli o tomto výročí veřejně zmiňovat. Jenomže když začal najednou přicházet o své věrné publikum, bylo to pro něho velmi těžké. A možná právě proto podepsal Antichartu, i když to chtěl později odvolat. Voskovec se pak vyjádřil, že mu bylo jasné, že ho k tomu vmanévrovali. Předpokládal však, že se mu za to režim alespoň na stará kolena odvděčí. To se ale hrozně mýlil. Mezi zakazované autory ho tak nelze tak zcela zařadit, neboť u něho neplatilo soustavné pozastavení činnosti. Jenomže i těch občasných bylo více než dost.
Werich v bačkorách
O tom, že Jan Werich dokázal na každého zapůsobit svou osobností, není pochyb. A klidně u toho mohl být oblečený v županu a bačkorách. Právě v domácím prostředí se s ním setkal krnovský fotograf Gustav Aulehla. Na jeho fotkách čte, telefonuje anebo kouří. Během toho přišla mnohdy řada i na politické rozpravy. Třeba zase o komunismu. Kdyby prý vznikl v Itálii, byla by to aspoň "prča".
Když jindy fotili v Dobříši, Werich od rána bručel. Měl na psacím stroji značky Zeta rozepsanou pohádku, ten se však zasekl a nešlo s ním pohnout. Tehdy byl prezidentem Novotný, kterého cedil přes zuby. Když tak vztekle třískl do stroje, postěžoval si: "Ten československý stroj Zeta je vyrobený z hoven pana prezidenta!"
Znovu se setkali až po smrti
Naposledy se Werich s Voskovcem setkali na tři týdny ve Vídni, a to v roce 1974. S jejich dialogů a vzpomínek byly pořízeny nahrávky. V Praze se "sešli" bohužel až posmrtně. Werich zemřel na konci října roku 1980, Voskovec ho přežil jen o několik měsíců. Urna s Voskovcovým popelem byla po roce 1989 uložena k Werichovi a jeho rodině.
Na historickou veselohru Císařův pekař se můžete podívat 29. prosince v 15.45 hod na TV Nova.
Zdroje informací:
Čt24.českátelevize.cz: Vzkaz Voskovce a Wericha budoucím generacím
Bruntálský.deník.cz: Fotograf Gustav Aulehla z Krnova fotil Wericha doma v bačkorách
Plus.rozhlas.cz: Byl Jan Werich zakázaným autorem?