Co všechno ženám ničí nohy: Vysoké podpatky poškozují kolena, barefoot boty nejsou vhodné na chodník, říká ortoped Tomáš Novotný

Jsou krásné, ale ortopedi je neradi vidí. Lodičky na vysokém podpatku totiž podle mezinárodní studie škodí našim kolenům a páteři a přispívají k různým deformitám plosky a prstů na nohou. Vhodné však podle předního českého ortopeda MUDr. Tomáše Novotného, Ph.D., MBA, nejsou ani tolik propagované barefoot boty.

„Dřív lidé chodili naboso, pak Římané postavili hodně kamenných cest a začali nosit určitý typ obuvi. To s tím pravděpodobně souvisí,“ poukázal v rozhovoru s Bárou Hlaváčkovou. „Boty vznikaly jako reakce na terén, ve kterém jsme se vyskytovali. A náš terén, na kterém se my vyskytujeme, není úplně příznivý pro to, na co byla noha původně nadesignovaná,“ vysvětlil.

Pozastavil se také nad tím, proč našemu tělu sport často spíš škodí, než prospívá, a co bychom měli dělat proto, abychom se hýbali zdravě.

Mohlo by Vás zajímat:

Kontroverzní injekce na hubnutí: Ozempic funguje, ale je určený pro obézní, ne k hubnutí do plavek, varuje lékařka

Ortoped Tomáš Novotný o úskalích vysokých podpatků

Na co pomyslíte, když vidíte ženu v lodičkách na vysokých podpatcích? Že je sexy, nebo máte pracovní deformaci a napadne vás, co to může udělat s jejíma nohama?
Předpokládám, že by se mohla dívat moje manželka, takže zcela jistě myslím na to, jak se deformuje páteř a jak je to namáhavé pro klouby té dámy.

Jak tedy lodičky ničí nohy? Je větší problém tvar boty, nebo vysoké podpatky?
Problém je chůze na vysokých podpatcích. Tohle téma je dost prozkoumané a kontroverzní. Shodou okolností se tím ze světového hlediska intenzivně zabýval jeden můj český kolega, se kterým hodně spolupracuji na poli sonografie, a to pan docent Kamal Mezian, který kolem toho dělal výzkum s kolegy z Turecka. Došli k závěru, že chůze na vysokých podpatcích způsobuje poměrně významné poškození chrupavky kolenních kloubů a vede k významnému přetížení páteře, takže ze zdravotního hlediska se nejedná o nic prospěšného.

Co všechno nám to může způsobit? Já začnu od tvaru boty, podpatky nechám ještě chvíli stranou. Vbočený palec, zkrátka zdeformované nohy? Když zblízka vyfotili zkřivené nohy módní ikony Victorie Beckham, která miluje podpatky, tak to je ten důsledek?
Úplně ne. To, že má někdo vbočený palec nebo zdeformovanou nohu, je často důsledkem více příčin. Vbočené palce mají pacientky často dědičně. Přicházejí do ambulance s tím, že jejich maminka a babička to měly také. Ono je to spíš důsledkem kvality pojivových tkání a vaziva. Ta noha buď má takový tvar od začátku, nebo má člověk třeba tak jemné pojivo, které drží pohromadě kosti a klouby, že má noha tendenci se rozplácnout a vytvořit tenhle tvar. Vbočený palec nemusí být problém, pokud je to jenom designová věc. Ten nastává, když způsobí velkou artrózu palcového kloubu nebo když na vbočeních vznikají otlaky. Pak je to potřeba řešit i chirurgicky. Nemyslím si tedy, že by nošení vysokých podpatků primárně způsobilo deformitu nohy, spíš to více namáhá pohybový aparát.

Když si vezmu vysoké podpatky, cítím, že držím tělo jinak. Člověk nestojí na celém chodidle, ale jen na jeho části, na těch bříškách. Jaké tohle může mít následky?
To je zásadní věc. Na to se přišlo těmi výzkumy, že u žen, které nosí boty na vysokých podpatcích, dochází k jasnému snížení a zhoršení kvality chrupavky v kolenních kloubech, což je zásadní problém. A tím, jak člověk stojí na špičkách, mění se i vztah bederní páteře vůči pánvi a vůči kolenním kloubům. Všechno je to propojený řetězec. Často pacient přichází s tím, že ho bolí kyčel nebo koleno, ale my se na něj vždycky koukáme jako na soubor věcí. Já často přirovnávám tělo ke třem ozubeným kolům nad sebou. Když se trošku hne to spodní, tak to zcela jistě vede k hnutí toho nejvyššího. Pak musíme pacientovi vysvětlit, že bolest nohy souvisí s tím, že má migrény. To spolu může souviset. A naším úkolem je pacienta vyšetřit komplexně, z čehož vyplývají takové ty houseovské vztahy: Palec může způsobovat migrénu.

Děje se tohle, jen když žena nosí podpatky dennodenně? Nebo to platí i v případě, že si je vezme příležitostně, protože společnost na některé akce vyžaduje vysoké podpatky?
Tohle se děje při dennodenním nošení. Pro jakoukoliv lidskou aktivitu, která je jednorázová, platí, že nám po ní nemusí být úplně dobře, ale nestane se s námi nic špatného. Z psychologického hlediska není povolování jednorázových excesů úplně špatné. Proto když si člověk jednou vezme boty na vysokém podpatku, nic se nestane. Ale z dlouhodobého hlediska to není zdravé.

Mohlo by Vás zajímat:

Fitness trenér celebrit radí, jak zhubnout: Základ tvoří jídelníček, pohybem může být třeba jen úklid

Ortoped o žabkách a barefoot botách

Teď máme jaro, blíží se léto a s ním období žabek, bot úplně bez podpatku. To ale také není pro zdraví chodidel to nejlepší...
Člověk zase nemusí ty žabky nosit pořád. Když žabky nosíme jednorázově, třeba na pláži nebo nějakém stimulujícím povrchu, tak může i takováto nemotivující obuv plosky stimulovat. Na druhé straně, když člověk nosí žabky na chodnících a dlažbě v Praze, opora nohy tam může scházet. Ono je kolem toho velké množství teorií - od toho, že by člověk neměl používat žádné boty a chodit naboso, až do fáze, kdy by měl nosit vložky do bot, definovat si konturu plosky a dát jí oporu.

Já se právě chtěla zeptat na celkem módní vlnu barefoot, která velí buď chodit úplně bos, anebo ve speciální obuvi.
K tomu se těžko dává stanovisko. Kdybyste si tohle dala jako otázku pro AI nebo do Googlu, tak vám vyjedou sofistikované odpovědi na obě možnosti. Já si myslím, že boty vznikaly civilizačně jako reakce na prostředí. Lidé dřív chodili naboso, pak Římané postavili hodně kamenných cest a začali nosit určitý typ obuvi. To s tím pravděpodobně souvisí. Boty vznikaly jako reakce na terén, ve kterém jsme se vyskytovali. A náš terén, na kterém se my vyskytujeme, není úplně příznivý pro to, na co byla noha původně nadesignovaná.

Pojďme si tedy říct, kde je vhodné chodit bosky.
Po trávě, na zahradě nebo na pláži. Musím ale kriticky poznamenat, že tam zas tolik času netrávíme. Takže si myslím, že když chodíme po chodnících, dlažbách a tvrdých površích, je dobré nohu podpořit kvalitní botou, která nohu povede.

Mohlo by Vás zajímat:

10 českých celebrit, které propadly fitness: Mašlíková sklízí mezinárodní úspěchy, Zounar odhazuje kila

Jak sportovat, abychom nepřetěžovali pohybový aparát

Teď se vrhneme na velkou kapitolu. Já slyšela, že ortopedi nemají moc rádi sport a sportovce, protože vidí, co všechno to může způsobit.
Víte, toto jsem rád, že říkáte, protože já myslel, že jsem jediný odpůrce sportu. A on je to ortopedický problém.

Je to opravdu strašák?
Já myslím, že ne. Ortopedi jsou často sportovci. Když si vezmu svoje pracoviště, všichni naši mladí lékaři jsou aktivní sportovci. Já jsem mezi nimi jediné dítě z hudebky a nesportuju. Ale je tedy pravda, že mě nic nebolí.

Já dokonce našla varovnou zprávu od ortopedů. Téměř 95 % sportovců si systematicky likviduje nosné klouby, úpony, šlachy a svaly.
Sport umí být velmi nezdravý. Ale nemyslím si, že za to může sport jako takový, ale okolnosti, za jakých sport vykonáváme. Včera jsem měl zrovna v ambulanci pacienta, kterému bylo 93 let a býval to vysokoškolský učitel tělesné výchovy. Já se ho ptal, jak se mu daří a co ten sport, a shodli jsme se na tom, že dneska ve sportu schází kultura. Dřív byl sport daleko víc o rozcvičování a dalších sportech, které člověk vykonával k tomu hlavnímu. Dnes často dochází k tomu, že si člověk z kanceláře, kde celý den sedí, vezme boty, třeba barefootové, vyběhne někam na chodník a tam bez rozcvičení nebo protažení běží 10 km, aby se rychle zpotil, aby to bylo co nejefektivnější, aby ztratil co nejméně času, aby si to mohl odškrtnout - kardio na 30 minut - a pak si jde zase sednout k počítači. A z tohoto nezdravého plánování sportu pak může mít potíže.

Pojďme si teď říct sporty, které byste jako ortoped vyloženě doporučoval.
Já mám rád sporty, u kterých srdce běží nějakou rychlostí, aby to pro něj bylo příznivé. Já jako nesportovec si jdu programově třikrát týdně zaběhat na orbitrek nebo na pás, abych dostal srdce do nějaké aktivity.

A když zmiňujete orbitrek, to je podle mě velmi vhodná aktivita, protože tam nedochází k otřesům.
Já ji mám rád. Některým pacientům to nevyhovuje, bolí je z toho třeba kolena. Zase záleží na typu přístroje a na tom, jakým způsobem na něm člověk běhá. Asi i orbitrek má nějakou techniku, kterou já nestudoval, protože jsem s tím neměl potíž, ale myslím si, že to je spolu s jógou vhodná aktivita. Já jógu zkoušel. Když jsem studoval v Americe, tak jsem se přihlásil do nějakého kroužku a dost mě z toho bolela záda. Ale nevím, jestli jsem ji dělal dobře a mám spoustu pacientů, kteří cvičí jógu a dělá jim dobře. Takže si myslím, že jde zase o techniku jako v každém jiném sportu.

Protipól sportu je sezení, sezení v kanceláři, sezení za počítačem. Ani to není kloubům a páteři prospěšné.
Problém je, že když jsme v nějaké pozici dlouho, ať už sedíme v autě nebo v kanceláři, tak nedochází k periodickému protahování a šlachy se nám postupně zkracují, protože v kanceláři nesedíme týden, ale 10 let. Pak to dopadne tak, že se dotkneme maximálně kolen a ne země, když se chceme předklonit, a všechny šlachy a svaly, když potom vyběhneme, jsou zkrácené a tahají za úpony na kostech. To pak může způsobovat tenisové lokty, bolesti achillovek a pat. Všechny ty věci, se kterými se setkáváme.

O čem dalším promluvil ortoped Tomáš Novotný v rozhovoru s Bárou Hlaváčkovou?

• Pro koho jsou dobré doplňky stravy
• Jak je to s užitečností gumových medvídků
• Proč stoupá počet endoprotéz
• Co je syndrom dívčího kolene
• Jak vznikají endoprotézy 3D tiskem
• O Pacientské akademii, kterou založil a slouží k lepšímu informování pacientů