Při najímání lidí, kteří vám mají pomoci s domácností, si vždy důkladně ověřte jejich minulost a nespokojte se pouze s prvním dojmem. To byla chyba, které se dopustila paní Dagmar.
S manželem jsme vlastnili krásný dům za městem, ale při našem pracovním vytížení, já stále učila děti a manžel byl rovněž plně zaměstnaný, jsme si uvědomili, že potřebujeme pomoc s chodem domácnosti. Rozhodli jsme se najmout hospodyni. Musím přiznat, že nás překvapilo, kolik lidí o tuto pozici projevilo zájem, a samotný výběr kandidátky nebyl vůbec snadný.
Doporučené video: Co znamená, když se vám zdá o penězích
Paní Liduška nás okouzlila na první pohled
Na pohovor přišlo snad dvacet dam, každá s bohatými zkušenostmi a rukama plnýma certifikátů. Představovaly nám nejnovější trendy v péči o domácnost, až jsme s manželem měli z celého výběru zavařenou hlavu. Přesto se nám už od samého začátku líbila jedna z nich.
Když přišla, působila jako kouzelná babička z pohádky. Nebyla sice žádná babička, ale její přirozený šarm a srdečnost nás okamžitě zaujaly. Navíc mi hned ukázala chytrý trik, jak se zbavit skvrny na sedačce, se kterou jsem bojovala už několik měsíců.
Manžel nastražil pasti
Hned první týden po nástupu paní Lidušky jsem nevěřila vlastním očím. Přemýšlela jsem, proč jsem ji nepřijala už dřív. Dům zářil čistotou, zásuvky měly nový, dokonale přehledný systém a nepotřebné věci byly vytříděny. Dokonce věděla přesně, kam co vyhodit, nebo komu by se to mohlo hodit.
Manžel ji chtěl mít naprosto prověřenou, a tak ji otestoval. Nastražil několik pastí, aby zjistil, zda by nekradla. Liduška však byla naprosto čestná a nezklamala. Navíc její služby daleko předčily naše očekávání. Kromě toho, co jsme si domluvili, pekla, vařila a pečovala o domácnost v takovém rozsahu, že se naše starosti téměř rozplynuly. Byla to obrovská úleva. Jenže jednoho dne přišlo „ale“…
Začali k nám jezdit podivní návštěvníci
O víkendu jsme s manželem lenošili, když v tom zazvonil zvonek. Šla jsem otevřít a za dveřmi stál muž kolem čtyřicítky. „Ano, přejete si?“ zeptala jsem se zdvořile. „Já jsem Ctirad,“ představil se s úsměvem, který působil, jako by čekal, že ho hned poznám. „Promiňte, ale netuším, kdo jste a co potřebujete,“ odpověděla jsem, snažíc se pochopit, o co jde. „Jdu si pro peníze,“ odvětil přímo. „Jaké peníze?“ zaskočilo mě to. „Domluvili jsme se na půjčce padesáti tisíc korun. Mám tady od vás sepsanou smlouvu,“ upřesnil.
Na chvíli jsem zůstala stát, neschopná slova. „Musel jste se splést,“ odpověděla jsem nakonec klidně a snažila se situaci rozumně vysvětlit. Po krátkém telefonátu někam jinam Ctirad uznal, že šlo o omyl a s omluvou odjel. Jenže během následujícího měsíce se situace zopakovala, a ne jednou. Pokaždé se někdo dožadoval peněz, které jsme mu údajně slíbili, a situace se postupně vyhrocovaly až k výhrůžkám. Nezbývalo nám než znovu a znovu vysvětlovat, že jde o nedorozumění a požádat o pomoc policii.
Když vyšla pravda najevo, zvažovali jsme i stěhování
Nebudu lhát, situace mě natolik znepokojila, že jsem začala pátrat, kdo by mohl půjčovat peníze a uvádět naši adresu. Připadalo mi nemožné, aby tolik lidí chodilo právě k nám, ale žádné odpovědi jsem nenašla. O pár dní později nám paní Liduška oznámila, že už k nám nemůže jezdit. Nejprve jsem si myslela, že jsme si zkazili pověst, ale pravda byla mnohem horší.
Zjistili jsme, že paní Liduška u nás rozjela podvodný byznys, kdy přes jednu firmu půjčovala peníze a naši adresu uváděla jako svou. Policista, který případ řešil, nám sdělil, že používala příjmení za svobodna, což komplikovalo její identifikaci, a některým lidem po podepsání smlouvy peníze ani neposkytla.
Byla jsem zděšená. Nejenže jsme se stali nevědomými účastníky jejího podvodu, ale museli jsme čelit i následkům, které tato situace měla na naši pověst. Měla jsem dokonce chuť se odstěhovat.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.