Ne vždy se ženě povede zamilovat se do muže, který je volný. A přesně to se stalo Daně. Zbláznila se do člověka, který byl ženatý a měl děti. Přesto se rozhodla čekat na dobu, kdy se konečně rozvede.
Když jsem potkala Stanislava, bylo mi pouhých osmnáct let. A protože jemu bylo už téměř čtyřicet, byl světa znalý a velice mi imponoval. Tak, že se pro mě stal celým mým životem!
Letní brigáda vše změnila
Tehdy jsem měla za sebou jen jednu docela trapnou sexuální zkušenost. Přestože moje kamarádky tvrdily, že sex je prima, mně se tak moc skvělý nezdál a neměla jsem vůbec v plánu s někým chodit. „Ta jedna směšná láska mi stačila,“ tvrdila jsem jim. „Budu se věnovat sama sobě, na kluky nemám čas!“ To jsem ještě netušila, co mě potká, protože jsem se na letní brigádě v jednom nejmenovaném podniku seznámila s ním. Se Stanislavem. Byl mým šéfem a já se do něho úplně zbláznila!
Nejspíš jsem na něho dělala takové psí oči, že nemohly zůstat bez povšimnutí. A netrvalo dlouho, jednou, když jsme zůstali pozdě odpoledne sami dva, se to stalo. Ne to, co si myslíte, došlo jen na nějakou tu pusu, ale to mi úplně stačilo! Jenomže brigáda končila – a já si říkala: „Co bude dál? Bude něco, nebo ne?“
Pronajal pro nás garsonku
Pokračovalo to docela kuriózně. Začali jsme se scházet, ale protože Stanislav měl ženu a děti, v té době pomalu končily školní docházku, většinou jsme se viděli jen na chvíli někde v parku nebo v odlehlé kavárně. Zajímavé bylo, že mi to vůbec nevadilo, byyla jsem zamilovaná až po uši. A zajímavé bylo i to, že na mě Stanislav nijak netlačil se sexem.
Zlom přišel ve chvíli, kdy mi oznámil, že pronajal malou garsonku: „Už nemusíme mrznout někde na lavičce, ale budeme se scházet tam!“ Jak řekl, tak se stalo. A protože garsonka byla z ruky, jezdil tam autem, já metrem, pili jsme spolu čaj a povídali jsme si. Došlo i na sex – kdy jsem konečně pochopila, o čem sex vlastně je. Bylo to krásné.
Jedenáct let čekání nemělo šťastný konec
Rok s rokem se sešel a došlo i na diskusi o
budoucnosti. A tehdy mi Stanislav oznámil, že dokud budou jeho děti studovat,
tak se nerozvede. „Miluju tě, ale svoje děti nenechám ve štychu,“ prohlásil,
„a jestli mě taky miluješ, tak vydržíš počkat těch pár let než budu volný.“ Přitakala
jsem, že ano. Plynuly dny, měsíce, roky a ač to zní neuvěřitelně, milovala jsem
ho natolik, že jsem skutečně vydržela čekat a scházet se potají u čaje. Mezitím
jsem vystudovala, začala pracovat a na všetečné otázky typu: „Ty nikoho nemáš?“ odpovídala: „Mám ještě čas.“
Nakonec se Stanislav skutečně rozvedl. Jeho dva synové
vystudovali, vylétli z hnízda a Stanislav byl můj. Pamatuji si přesně na
den, kdy jsme spolu poprvé vyšli ruku v ruce do společnosti. Mně bylo ke třiceti,
jemu skoro padesát. A tehdy to přišlo – zjistila jsem, že jak mi imponoval v soukromí,
kdy byl jen můj, tak mi neimponuje mezi lidmi. Vypadal staře, choval se staře,
a i já jsme se vedle něho cítila – staře. A rozhodla jsem se ho opustit.
Prožila jsem jedenáct let vedle muže, který mi hodně dal, ale i hodně vzal. To vím až dneska; nemám skoro žádné kamarády ani zájmy, protože můj život se zúžil jen na chvíle s ním. Ale nakonec to nejspíš dopadlo tak, jak mělo. Stanislav se vrátil ke své ženě a já k hledání skutečného životního partnera.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.