Dana (40): Kamarád mi připomněl dávnou dohodu. Když budeme ve čtyřiceti svobodní, vezmeme se. Jenže je to naprostý zoufalec

Emil (40) byl dřív můj hodně dobrý kamarád. Trochu zoufalec, ale i já jsem procházela problémy. Po letech mi připomněl naši dávnou dohodu. Měli jsme se ve čtyřiceti vzít, pokud budeme svobodní. Zhrozila jsem se, protože mě opravdu nepřitahuje!

Mohlo by Vás zajímat:

Klára (41): Sliboval mi modré z nebe. Pak mě ale během chvíle vyměnil za kariéru a peníze

Emil se mi ozval nečekaně po třech letech

Když mě Emil pozval na kafe, divila jsem se. Neviděli jsme se totiž několik let. Pamatovala jsem si ale na časy, kdy jsme se vídali stále. Emil byl fajn kamarád, i když trochu zoufalý. Neměl velký úspěch u holek. Vždycky jsem ho dokázala nějak rozveselit, nebo mu poradit. I já řešila neustálé milostné karamboly a takový kamarád mi kolikrát přišel vhod.

Nikdy mezi námi nic nebylo. Jinak bychom se asi nemohli přátelit, Emil nebyl vůbec můj typ. Já jeho zřejmě také ne, nikdy si nic nedovolil. Naše cesty se časem rozdělily, myslela jsem, že se zasnoubil. Těšila jsem se na kávu s Emilem. Jak si zavzpomínáme a zasmějeme se, jako dřív. Když přišel do kavárny, skoro jsem ho nepoznala.

Dlouhé prořídlé vlasy si nemyl aspoň týden. Pod tričkem s hloupým vtipem se mu rýsoval pěkný pivní mozol. Kruhy pod očima naznačovaly, že se nemá nejlépe. Významně se na mě usmál a ještě, než mu přistálo pití na stole, oznámil mi, že je k mání. Vůbec jsem nejprve nechápala, o čem je řeč. Připomněl mi starou dohodu.

Mohlo by Vás zajímat:

Lada (37): Slíbila jsem kamarádce, že jí ohlídám chlapa. Nějak se to ale zvrtlo

S hrůzou jsem zjistila, že má pravdu

Tenkrát jsme byli oba hodně zoufalí. Já jsem zrovna dostala „kopačky“ a Emil neúspěšně pálil za nějakou kolegyní. Tehdy jsme se vídali vážně často, drželi jsme jeden druhého nad vodou. Jednou jsme si slíbili, že když budeme ve čtyřiceti svobodní, „praštíme do toho“ spolu.

„Máš pravdu, to si matně vybavuju,“ koktala jsem a před očima se mi vybavila scéna, kdy si na to dáváme ruku a přísaháme na vlastní čest. „Jenže mně ještě nebylo čtyřicet, kamaráde. Počkej pár měsíců, než půjdeš pro prstýnek,“ zasmála jsem se s úlevou a Emil se zatvářil zklamaně.

Po naší schůzce jsem začala okamžitě rozhazovat sítě. Musela jsem si najít přítele, ať se děje, co se děje. Emil byl možná kdysi bezva kamarád, ale nemůžu si ho přeci vzít! Zároveň beru svoje přísahy celkem vážně. Zkusila jsem pro jistotu i seznamku. Byla bych ochotná začít chodit snad s kýmkoliv.

Mohlo by Vás zajímat:

Kateřina (35): Kamarádovi jsem v pubertě slíbila, že když budu za 20 let single, vezmu si ho. Teď se mi to vymstilo

Nikdo nebyl k mání

Že je v mém věku těžké sehnat normálního chlapa, jsem věděla dávno. Ale až do narozenin jsem doufala, že se přeci jen někdo najde. Jenže se nedařilo, anebo šlo o podobné zoufalce, jako byl Emil. To bych si nepomohla.

Musela jsem si přiznat, že půjdu proti svým zásadám. Poruším přísahu anebo budu lhát a nějakého nápadníka si vymyslím. Po narozeninách mě však Emil „převezl“. Řekl mi, že se mu ozvala bývalá snoubenka a chce ho zpátky. Jen jsem mu s úlevou popřála mnoho štěstí.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Agáta (28): Máma mi slíbila, že až se provdám, dostanu byt. Teď se cuká a hledá výmluvy