Daniela v obchodě zaujala krásná žena. Oslovil ji, dali se do řeči, zašli na kávu a vyměnili si telefonní číslo. Zatím Daniel viděl Lenku dvakrát. Okouzlila ho. Jenže kdykoliv Daniel Lence zatelefonuje, zdá se mu, že je omámená alkoholem.
Necelý rok se snažím seznámit na internetu. Jenže mi na schůzku vždy dorazí žena, která vůbec není podobná fotkám uvedeným v inzerátu. Nebo k mé smůle jsou to typy, které si o sobě vymyslely zajímavou charakteristiku, ale ve skutečnosti to jsou nudné šedé myšky.
Žiju ve století komplikovaných vztahů
O to víc jsem byl nadšený z přirozeného začátku vztahu s krásnou ženou. Uviděl jsem ji v obchodě. Líbila se mi. Její chůze, její ladnost, styl oblékání, jak byla nalíčená. Zkrátka jsem na ní zíral a nemohl odtrhnout oči. Připadal jsem si jako blbec, když jsem sbíral odvahu, abych ji oslovil. Nenápadně jsem ji sledoval několik dlouhých minut.
Kupodivu mě neodpálkovala. Dala se se mnou velice příjemně do řeči a dokonce přijala mé pozvání na kávu. Asi po hodině jsme se rozloučili a vyměnili jsme si telefonní číslo. Jmenovala se Lenka a pracovala jako účetní. Hned, jak jsem došel domů, zaslal jsem jí zprávu. A naše komunikace pokračovala dlouho do noci. Ve vší slušnosti a na úrovni. Nikdy v životě jsem o sobě nepochyboval, ale vedle této ženy jsem se začal bát, zda jí mám co nabídnout.
Dokonalost nové přítelkyně podlomila moji důvěru v sebe
Ujišťoval jsem se, že ano. Mám sportovní postavu, mám byt se splacenou hypotékou, zaměstnání s nadprůměrnou mzdou a skoro dospělého syna. A dokonce neprocházím insolvenčním registrem, což je nešvar této doby. Jak u mužů, tak u žen. Za necelý týden jsme se znovu s Lenkou viděli. Pozval jsem ji na večeři. Dorazila v upnutých šatech, kde vynikla její štíhlá postava. Dal jsem si záležet, abych byl moderně oblečený, voňavý a dokonce jsem si před setkáním zašel k holiči.
Opět jsem byl ze setkání nesmírně unesený a cítil jsem, jak se mi Lenka dostává pod kůži. I na ní bylo vidět, že se jí líbím. Když jsem ji doprovázel domů, před domem jsme si dali letmý polibek. Druhý den jsem si dovolil jí navečer zatelefonovat, a když mluvila, měla divnou intonaci a zadrhávala v řeči. Omluvila se mi, že je unavená z práce. Jenže při dalším hovoru v jiný den opět nemohla mluvit a pletl se jí doslova jazyk. „Leni, ty jsi opilá?“ vypadlo ze mě. Lenka se urazila.
Třetí rande a taky to poslední
Dalo mi dost práce vyžehlit svou neomalenou otázku. Nakonec Lenka svolila, že se uvidíme. Dorazil jsem s velkou kyticí a rande bylo opět hezké. Jenže od té doby proběhly tři hovory a ve všech Lenka zněla podnapile. Stáhl jsem se do ústraní a zvažoval, co dál. To poslední, co bych chtěl, je si komplikovat život s někým, kdo pije sám doma. Byl jsem skoro přesvědčený o tom, že je to případ Lenky.
Když jsem ve zprávách navedl hovor směrem k alkoholu, připustila, že si doma skleničku vína ráda dá. Z práce je prý unavená, a tak u televize se ráda tímto směrem uvolní. Ale kategoricky se Lenka ohradila proti nařčení, že by byla alkoholička. Bohužel u posledního telefonátu, kdy jsem Lence zavolal večer a nikoliv v podvečer, jsem nabyl jistoty, že ani tento vztah nemá budoucnost. Lenka dala stěží dohromady větu a nebylo jí skoro rozumět. Druhý den jsem se s ní rozešel. Po telefonu. Už je to několik dní a stále mi od ní chodí zprávy, kde se cítí dotčená. Vymezuje se proti mé domněnce, že má více než kladný vztah k alkoholu.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.