Daniel (47): Po zkušenosti z kavárny jsem si koupil zájezd do hotelu, který se specializuje pouze na dospělou klientelu

Žiji sám. Jsem introvert. Mám rád svůj klid. Asi jsem i náročný na prostředí ve kterém žiji. Preferuji uklizený byt a jen já jsem schopný byt udržet na takové úrovni, která mi je příjemná.

Mohlo by Vás zajímat:

Doubravka (30): Máma se mnou nemluví. Nechápe, že děti nechci kvůli tomu, v jakém stavu je naše planeta

Vztah se stejně založenou partnerkou

Pracuji jako počítačový specialista v bankovním sektoru. Už kdysi jsem se rozhodl, že se nehodlám rozmnožovat. Svůj klid, své pohodlí a volnost mi vždy byly cennější než potřeba plodit potomky. Samozřejmě když jsem byl mladší, tak jsem se u opačného pohlaví nesetkával s pochopením, a tak mé vztahy byly převážně kratšího trvání. Obzvláště, když jsem ani nechtěl s nikým sdílet domácnost.

Konečně jsem ve věku, kdy u mých partnerek není téma mateřství na pořadu dne, a tak když mé vztahy končily, tak z důvodu neakceptace společného bydlení. Před rokem jsem potkal svou spřízněnou duši. Livie je stejně jako já introvert. Stejně jako já má ráda svou samotu. Vzpomínám si na naši první schůzku. Dorazila precizně upravená žena, která věděla, co od života chce.

Mohlo by Vás zajímat:

Nela (37): Byla jsem přesvědčená, že nechci děti. Pak mě osud zavál do jedné africké vesnice a všechno se změnilo

Soulad od první minuty

Netrvalo ani hodinu a řekla mi: "Chci, aby mezi námi bylo jasno. Hledám partnera, se kterým si budeme věrní a budeme se moci jeden na druhého spolehnout. Ale znám se, nechci s nikým žít. Mám ráda svůj život takový jaký je. Chci se svým partnerem navštěvovat kina, divadla, jezdit na dovolené. Nebráním se společnému víkendu u mě doma, ale pak hezky každý do svého." Koukala mi do očí a usmála se.

Navštěvovali jsme spolu kavárny, kde jsme se často dostávali do nekomfortní situace kvůli návštěvníkům s malými dětmi. Rodiče si jich nevšímali a děti se toulaly po kavárně, různě křičely, honily se mezi stoly a chtěly si povídat s ostatními návštěvníky. Dokonce jsem jedno dítko chytil, když padalo z vedlejšího stolu. Tyto okamžiky s partnerkou nelibě neseme. Doslova nás obtěžují. Možná bych byl i pro, aby vznikly kavárny jen pro dospělou klientelu. A nesouhlasím, že je to diskriminace.

Mohlo by Vás zajímat:

Olda (39): Jsem si jistý, že nikdy nechci mít děti. Přišel jsem na způsob, jak toho dosáhnout

Priorita klidu mění i náš výběr dovolené

Pokud rodiče nezajistí, aby jejich děti neobtěžovaly okolní hosty, tak svůj názor nezměním. Dokonce se nám s partnerkou stalo, že v jedné restauraci u vedlejšího stolu maminka přebalovala plenu dítěti. Položila ho na židli u stolu. A to jsem nenechal bez povšimnutí: "Omlouvám se, ale tímto už jste zašla za hranu slušného chování. Já jsem tu na večeři a nechci koukat u jídla na to, že přebalujete dítě." Matka se cítila dotčená.

Tyto zážitky nás s partnerkou utvrdily v tom, že až pojedeme v létě na dovolenou, vybereme si jednoznačně hotel, který se specializuje na dospělou klientelu. Už jsme začali vybírat a naštěstí je výběr široký. Děkuji osudu, že jsem se seznámil se ženou stejného ražení jako jsem já. Každý člověk je jiný a může si žít život podle sebe. Ale jedno by mělo být posvátné. Neměl by obtěžovat, omezovat nebo znechucovat své okolí.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Lenka (34): Nechci, aby moje děti jedly cukr. V rodině jsem kvůli tomu za krkavčí matku