Když kartářka Daniele řekla, že odhalí rodinné tajemství, které jí změní život, moc tomu nevěřila. Pak ale objevila na půdě fotografie dědečka z druhé světové války a začala pátrat v minulosti. To, co zjistila, ji naplnilo hrdostí.
Vždycky jsem se zajímala o okultní a mystické věci. Byla jsem v tomto ohledu otevřená novým zkušenostem a měla chuť objevovat nadpřirozeno.
Kartářka mi řekla, že objevím rodinné tajemství
Jednoho deštivého odpoledne jsem se rozhodla navštívit místní kartářku, kterou mi doporučila kamarádka. Kartářka jménem Madam Luna měla malý krámek v historické části města. Když jsem k ní vešla, ucítila jsem nezaměnitelné aroma kadidla a svíček. Madam Luna, starší žena s krátkými šedivými vlasy a tajemným úsměvem, mě pozvala ke stolu s křišťálovou koulí a tarotovými kartami.
Usadila jsem se a usmála se na tu magickou osobu, která se mi dlouze podívala do očí. "Vítej, drahá. Jak ti mohu pomoci?" zeptala se mě s jemným francouzským přízvukem. Začala jsem vyprávět o svém životě, svých starostech a nejistotách.
Madam Luna mi pozorně naslouchala a poté začala míchat tarotové karty. Jedna z nich ukazovala postavu, která se jí velmi podobala. "Anděl," zašeptala a pohlédla na mě s vážným výrazem. "Toto je znamení nečekaného objevu. Vaše budoucnost je provázána s tajemstvím, které je starší než vy sama." Byla jsem zmatená a zvědavá. „Co by to všechno mohlo znamenat?“ říkala jsem si, když jsem od ní odcházela.
Našli jsme dědovy fotky z druhé světové války
Vrátila jsem se domů a pokračovala ve svém životě tak, jak jsem ho vedla doposud. Nic nenasvědčovalo tomu, že by se slova kartářky měla naplnit. Zvláštní věc se udála až jednoho večera, kdy jsme s přítelem vyklízeli sklep po mých prarodičích. V plesnivé krabici, schované za hromadou nepoužívaných knih a dalších zbytečností, jsme objevili stará zaprášená fotoalba a dopisy.
Začali jsme je prohlížet a objevili zajímavé rodinné tajemství, o němž jsem do té doby neměla potuchy. Fotografie ukazovaly mladého muže, který vypadal téměř jako dvojník mého bratra, ale s tím rozdílem, že pocházel ze 40. let 20. století.
V dopisech psal o svých dobrodružstvích během války, kde bojoval jako vojenský pilot. Vůbec jsem netušila, že můj dědeček byl hrdinou, který obdržel dokonce mnoho válečných vyznamenání. Naše rodina nikdy o jeho činech nemluvila a ani děda se svým hrdinstvím nikdy nepochlubil.
Začínám se daleko víc zajímat o rodinnou historii
Vrhla jsem se do pátrání, hledala další informace, vyptávala se nejen rodičů, ale i různých historiků a válečných veteránů. „V jaké jednotce můj děda bojoval?“ „Kolik nepřátel se mu podařilo sestřelit?“ „Byl někdy zajat?“ Otázky vyplouvaly jedna za druhou a hledání odpovědí bylo vzrušující.
Postupem času jsem zjistila, že můj dědeček byl opravdovým hrdinou, který měl významný podíl na obraně své země. Toto odhalení mi kompletně změnilo život. Dřív jsem se o svoji rodinu nijak hlouběji nezajímala, ale teď jsem začala cítit hrdost, že mohu být její součástí. Rozhodla jsem se zachovat vzpomínky na dědův hrdinský příběh a začala spolupracovat na dokumentárním filmu o jeho životě.