Daniela (37): Ocitla jsem se sama ve škole a zažila něco děsivého. Nejspíš mě strašil duch mrtvého profesora

Nějakou dobu trvalo, než jsem si získala celý učitelský sbor v nové práci hospodářky. Do kanceláře mi chodila milostná psaníčka a já se jen dohadovala, zda je to od tělocvikáře nebo žárlivé učitelky, co mě neměla ráda. Nakonec jsem zjistila, že mi asi „nadbíhá“ duch nešťastného mrtvého učitele.

Mohlo by Vás zajímat:

Izabela (27): Duch oběšené ženy mi v bytě přemisťuje věci, ale já se vyštvat nenechám

Na novou práci jsem se těšila

Dostala jsem novou práci jako hospodářka na střední škole. Mám ráda školní prostředí a moc jsme se těšila na novou výzvu. Ráda se také potkávám s novými lidmi a buduji nové vztahy. Čím komplikovanější, tím lepší, jsem už taková. Učitelský sbor byl vesměs příjemný, až na pár ženských, které na mě žárlily. Rozhodla jsem se získat jejich přízeň.

Byl to běh na dlouhou trať, ale umím být milá i pozorná a využít dobrého momentu. Postupně jsem si získala všechny „drbny“, až na jednu. Tou dobou se mi začaly ve školní schránce objevovat zamilované dopisy. Básně, vylisované květiny nebo malé pozornosti. Nikdo se nepodepsal. Za normálních okolností bych to brala jako kompliment.

Myslela jsem si ale, že dotyčná učitelka zkouší moji odolnost a dělá si ze mě legraci. Všichni věděli, že je zamilovaná do tělocvikáře a ten se za mnou chodil neustále vybavovat. Nic mezi námi nebylo, ale ta žena se mi jistě chtěla pomstít. O pozornostech tajného ctitele jsem nikomu neřekla. Jednou večer jsem se ocitla ve škole sama.

Mohlo by Vás zajímat:

David (18): Ve škole se mi zjevuje dívka, kdykoliv jsem někde sám. Myslím, že je to duch nešťastně zesnulé spolužačky

Krve by se ve mně nedořezal

Jednou jsem zůstávala dlouho po třídních schůzkách a přísahala bych, že jsem v budově sama. Balila jsem si věci k odchodu, když jsem si všimla, že je v mojí schránce čokoláda. Ještě před pěti minutami tam nebylo nic, vyndávala jsem z ní poslední pracovní lejstra. Někdo musel před okamžikem čokoládu donést.

Tu zpropadenou kolegyni jsem ale viděla odjíždět autem, ve škole rozhodně nebyla. Začala jsem se bát, že mě pronásleduje nějaký podivín. Došlo mi, že byla chyba o těch dopisech nikomu neříct. Kdyby se mi cokoliv stalo, nejsou žádné důkazy. Na chodbě bylo ticho a pak najednou zhasla světla.

Dala jsem se na útěk, slyšela jsem jen svoje podpatky klapající po podlaze a pak také hudbu. Linula se z tělocvičny. Po zádech mi běhal mráz a nebyla jsem schopná se uklidnit ani doma v posteli. Druhý den jsem se svěřila té učitelce, která mě celou dobu štvala. Byla to ráno jediná „po ruce“. Tvářila se zúčastněně a svěřila mi zvláštní věc.

Mohlo by Vás zajímat:

Markéta (22): V kině mě obtěžoval duch mrtvého promítače. Rozhodla jsem se ho osvobodit a teď mě mají za blázna

Prozradila mi nečekané tajemství

„Tohle se mi dělo, když jsem nastoupila já. Pak mi školník prozradil tajemství, kterém se tu příliš nemluví. Byl tu kdysi učitel, který měl těžkou nemoc a když boj prohrával, oběsil se ve školní tělocvičně. Říká se, že byl platonicky zamilovaný do ředitelky a nikdo neví, jestli to nebyl ve skutečnosti hlavní důvod jeho počinu.“

Byla jsem hrůzou bez sebe, když jsem si uvědomila, že by mohl ve škole strašit jeho duch. „Nikomu jsem o tom neřekla, nevěřili by mi,“ řekla ještě moje kolegyně a mě došlo, že je asi jediná, kdo by mohl věřit mně. Od té doby nás pojilo zvláštní pouto a staly se z nás přítelkyně. Další báseň ani jiný dárek jsem už od anonymního ctitele nedostala.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Bohumila (52): Na dovolené mě vzbudil duch mého umírajícího kocourka. Přišel se se mnou rozloučit

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.