Danuše s rodinou ráda navštěvuje různé kouty České republiky. Vždy si někde pronajmou chalupu a celou oblast prozkoumají. Letos zvítězily Krkonoše. Jenže v pronajaté chalupě se rodina necítila dobře. Syn Lukášek navíc neustále tvrdil, že vidí ducha.
"Dohodnuto, jedeme do Krkonoš," pronesl slavnostně manžel Jirka. Zarezervovali jsme si chalupu v lese a těšili se na letní dovolenou.
Chalupa se nám líbila hned na první pohled
Když jsme přijeli na místo, našli jsme na stole před chalupou lísteček od majitele. Stálo na něm, že nám přeje příjemný pobyt a klíče nalezneme pod rohožkou. Přišlo nám to vtipné a zároveň nebezpečné. Ale hodili jsme to za hlavu, majitel přeci musí vědět, co si může dovolit. Chalupa nám na první pohled učarovala - malebná roubenka na kraji lesa. Nikde žádné ploty, všude zeleň a krásně kvetoucí kytky. Romantika.
Šla jsem vybalovat věci. Na dovolenou s námi kromě syna Lukáška vždy jezdily i děti mého bratra. Kdyby jel syn pouze s námi, byl by za chvíli otrávený. V partě si děti hrály a zabavily se samy. Alespoň na chvíli, abychom si s Jirkou mohli odpočinout u šálku kávy. Manžel miloval dětský svět, neustále vymýšlel hry a sám se jich účastnil. A tak hned první den vymyslel, že si s dětmi zahraje na schovávanou.
Syn byl vyděšený, že ho sleduje nějaký chlapeček
Já tak mohla v klidu vařila večeři. Bavilo mě to, jelikož výhled z chalupy byl nádherný. Najednou slyším křik. Vyběhla jsem ven a vidím Lukáška, jak pláče. Seběhli jsme se k němu. Vzlykal a z jeho nesouvislého projevu jsme vyrozuměli, že ho při hře sledoval nějaký chlapeček, byl celý šedivý a měl děravé bříško. Lukášek nám pověděl, že stál za stromem za chalupou, ale odmítl nám to jít ukázat.
S manželem jsme prošli okolí chalupy, ale nikoho jsme neviděli. Synův zážitek jsme připsali na vrub únavě. Děti měly spát v jedné místnosti a já s manželem v druhé. Mezi námi byla kuchyň s jídelním koutem. K ránu nás vzbudil Lukáškův křik. Doběhli jsme do pokoje a syn plakal, že se vzbudil a oknem na něj koukal zase ten ošklivý chlapeček. To už jsme s manželem začali mít tísnivý pocit.
Raději jsme se předčasně vrátili domů
Další dny jsme jezdili na výlety. Lukášek se evidentně bál, a tak se nevzdaloval od stolu před chalupou. V noci chtěly všechny děti spát s námi. Přiznávám se, že jsem byla vyděšená a měla jsem neklidné spaní. Když jsem se probudila, jedním okem jsem se dívala po místnosti, ale strachy jsem neotočila hlavu směrem k oknu. Ráno jsem byla ráda, že jsme opět odjeli na celodenní výlet.
Po příjezdu jsem vařila kávu a najednou ke mně přišel Lukášek. "Maminko, ten chlapeček tam zase je a kouká na nás," šeptal mi syn. Vyslala jsem manžela na kraj lesa, ale nikoho tam nenašel. To už bylo na moje nervy příliš. Hned další ráno jsme se sbalili a odjeli na výlet s tím, že se pak vrátíme rovnou domů. Nedokážu si na prožitý zážitek na chalupě udělat názor, zda to byla synkova fantazie, nebo se mu opravdu zjevoval duch chlapečka. Ale strach v očích mého syna mě děsil natolik, že jsem na chalupě nechtěla zůstat už ani minutu.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.