Mamahotel je v posledních letech stále častěji skloňovaným termínem. Jde o situaci, kdy potomek, který má vlastní příjmy a je dospělý, stále zůstává s rodiči. Tato situace nemusí být mámě s tátou zrovna příjemná. Jak přimět dítě, aby odešlo z domova? Na to ve své poradně odpovídá koučka Sylvie Mobagi.
Podle loňského průzkumu bydlí po studiu nějaký čas s rodiči přibližně 30% žen a téměř polovina mužů, což je o přibližně 20% víc než před 20 lety. Mohou za to nejen stoupající ceny bytů, ale také jistá lenost a pohodlnost, která potomkům brání postavit se na vlastní nohy.
Tento problém s osmadvacetiletým synem řeší i Irena. "Předloni dostudoval a našel si práci. Když jsem navrhla, že by se mohl porozhlédnout po vlastním bydlení, na které mu s manželem rádi přispějeme, odmítl to," nastínila.
"Řekl, že by rád zůstal u nás, protože mu nic nechybí a může se snáz soustředit na kariéru. My s manželem bychom ale chtěli, aby se konečně osamostatnil. Co s tím? Syn má bohužel doma full servis, což se obávám, že by mohl být zádrhel. Navíc jsme po něm dosud ani nechtěli peníze na bydlení či jídlo," přiznává nešťastná žena.
Co radí koučka Sylvie Mobagi?
Toto je krásný dotaz, na který si tazatelka zároveň i odpovídá. Když píše, že „syn má bohužel doma full servis“, tak co by se tak dalo dělat, aby ho neměl? Kdo to může ovlivnit? Chápu, že se v dobré víře snažíte postarat doma o vše, jak tomu bylo, když byl syn malý. Ale syn už malý není, je to chlap na ženění, je to chlap, který už má více než na čase, aby se osamostatnil.
Pokud nic nezměníte na svém chování, jak pak můžete očekávat změnu v synově chování? Váš syn je dospělý mužský, který má mít odpovědnost sám za sebe, a naopak on by se měl začít zajímat o to, zda nepotřebujete s něčím pomoci vy, jeho rodiče. Vy i váš manžel už máte také právo žít svůj život, syna jste vychovali, postarali jste se, dali jste mu vše pro ten nejlepší start do života. Teď už vás čeká jen poslední krok - nechat syna, aby začal žít svůj život.
Vy i váš muž si máte užívat sebe navzájem, máte jezdit po výletech a být tu pro sebe, dělat vše, co vás baví a co jste odkládali po celou dobu, kdy jste museli brát ohledy na syna. Žijte. Žijte teď, začněte hned dnes. Synovi jste věnovali více, než byste museli, teď už je to na něm. Je to k jeho prospěchu. Asi nechcete, aby s vámi žil ještě ve čtyřiceti a byl z něj starý mládenec, že ne?
Synovi bych na vašem místě řekla, že tyto Vánoce jsou poslední, kdy tu bydlí, a nejpozději od února se přestěhuje do nějakého bytu, který si vybere. Je potřeba, aby se začal chovat jako osmadvacetiletý muž. Je to potřeba pro něj, aby si sám sebe mohl vážit. Řekla bych mu, že se na něj budete těšit každou neděli na oběd a rádi ho uvidíme, ale jinak je to na něm. Ale to všechno vy přece víte! Takže co potřebujete k tomu, abyste se rozhodla a začala to řešit? V manželovi máte oporu, podržíte se, zvládnete to a syn vám za nějaký čas poděkuje.
Sylvie Mobagi vystudovala aplikovanou psychologii a párovou terapii na University of Maryland. Nyní na téže škole dokončuje doktorský program psychologie. Už dvanáct let se specializuje na práci s dětmi, posledních sedm let je ředitelkou partnerské a rodinné poradny SPOLU v Brně, kde díky unikátnímu systému mediačních technik spolu s neurolingvistickým programováním dosahuje skvělých výsledků v rodinné i párové terapii. Je také autorkou knihy SPOLU partnerský manuál a NAJDU TĚ seznamovací manuál.