Připravujete se s dítětem na zásadní zkoušku ve škole, máte pocit, že všemu rozumí, a dítě stejně u testu selže. A to z jediného důvodu, je příliš nervózní na to, aby dokázalo prodat své znalosti nebo schopnosti. Co si v takovém případě počít, radí zkušená koučka Sylvie Mobagi.
Tento problém řeší i paní Veronika. Její dvanáctiletý syn má před každou zkouškou či testem ve škole obrovský strach, že mu to nepůjde, i když se učil. "Ten stres je tak veliký, že kvůli němu skutečně u zkoušky neuspěje, ač látku prokazatelně umí (vždycky ho pro jistotu den předem vyzkouším doma). Co s tím? Jak pracovat s přehnaným stresem u dětí?" táže se.
Co radí koučka Sylvie Mobagi?
Hezký den, z čeho ten stres vznikl? Jak moc doma řešíte případný „neúspěch“? Jasně, že dítě za pětku nepochválíme, ale nebylo tam v minulosti něco, čím se tento stres spustil? Pokud byste se rozpomněli a danou situaci prodiskutovali a vysvětlili, mohlo by to pomoci. Protože vždy je nejlepší najít příčinu. To, co můžete dělat dál, je jednoduché. Synovi řekněte, že to je JEN škola a JEN známky, protože tak to prostě je. Naučit se všechno do všech předmětů je velmi vyčerpávající. Zaměřte se na meritum věci, základní fakta.
Syna jsem neviděla, nemluvila jsem s ním, tedy může u něj dojít i k té situaci, že je „přeučený“, a má tedy unavený mozek, který je pak ve chvíli zkoušky unaven natolik, že danou informaci nevyloví a nedodá. Ale tím, že jsem se synem nemluvila, mohu jen hádat. Druhá možnost je, že stres ho „nepustí“ dál v mysli. Čeho přesně se bojí? Té pětky? Nebo že se budete doma zlobit? Nebo že se mu budou posmívat spolužáci, že je hloupý? Nebo že učitel si ho vychutná slovy: „Ty to zase nevíš?“ Co přesně vašeho syna tak děsí?
Zkuste s ním mluvit. Ono někdy je fakt lepší, když děti necháme mluvit s někým třetím, nezaujatým. Děti se více otevřou, nemají pak pocit, že zklamaly. A řeknou, co je tíží. Já bych vám to vřele doporučila, protože zkoušek bude mít syn ještě spousty a je fajn, aby se s tím naučil pracovat, protože zatím je v ročníku, kde to není tak zásadní. Ale třeba přijímačky či maturita už jsou horší, tak aby to do té doby zvládl a naučil se s tím pracovat. Ale naučit ho to a pomoci mu lze, jen když víme, co je to „TO“, čeho se reálně obává.
Doporučuji to začít řešit, ať se to neprohlubuje. Na druhé straně vás musím uklidnit. Nebojte, v momentě, kdy se s dítětem začne pracovat, tak to zpravidla trvá 3 - 5 návštěv a je po stresu. Je to fakt rychlovka, držím vám pěsti.
Sylvie Mobagi vystudovala aplikovanou psychologii a párovou terapii na University of Maryland. Nyní na téže škole dokončuje doktorský program psychologie. Už dvanáct let se specializuje na práci s dětmi, posledních sedm let je ředitelkou partnerské a rodinné poradny SPOLU v Brně, kde díky unikátnímu systému mediačních technik spolu s neurolingvistickým programováním dosahuje skvělých výsledků v rodinné i párové terapii. Je také autorkou knihy SPOLU partnerský manuál a NAJDU TĚ seznamovací manuál.