PORADNA: Syn si odmítá dělat domácí úkoly a učit se na testy. Přestaňte ho nutit, je to jeho problém, radí koučka

Blíží se období závěrečných testů, kdy se často rozhoduje o konečné známce na vysvědčení. Děti by proto měly "máknout", pokud nad nimi visí Damoklův meč špatného prospěchu. Jenže ne všem se do toho chce. Třeba jako synovi paní Marie.

"Je mu deset let a prakticky od začátku povinné školní docházky dělá hrozné 'ofuky' s učením. Každý domácí úkol je boj. Klidně mi půl hodiny vysvětluje, proč to zrovna teď nechce dělat, jak je to otravný, jak ho to nebaví, proč pořád dostávají domácí úkoly, atd.," poukazuje maminka. "Podobně přistupuje k tomu, když se má učit na test nebo zkoušení. Jak s ním pracovat, aby se se mnou věčně nedohadoval a své povinnosti si plnil svědomitě a sám?" ptá se.

Mohlo by Vás zajímat:

PORADNA: Potřebují děti k životu školu? O výhodách a rizicích unschoolingu se rozpovídala koučka Sylvie Mobagi

Co radí koučka Sylvie Mobagi?

Milá maminko, nejste sama, kdo řeší podobnou věc, ale já se spíše zeptám. Píšete, že vašemu synovi je deset. To jste mu už asi doma vysvětlili, že škola je jeho povinnost a to, že má úkol, je jeho starost, ne vaše. Stejně jako to, že se má naučit na test. Mě tedy napadá, proč se s ním „dohadujete“, jak píšete?

Funguje to jednoduše, dokud se s ním budete dohadovat a „nutit“ ho, jak a proč by se to měl sám naučit dělat, když to hlídáte vy? Jediné, co je potřeba z vaší strany udělat, je říci mu, co od něj očekáváte. Vysvětlit mu, že škola je jeho povinnost. Je mu deset let, už je velký. Za vás do práce také nikdo doma nic neřeší a nehlídá vás, zda máte vše připraveno, že ne? Stejně tak nechte školu na synovi.

On moc dobře ví, že má mít domácí úkoly. Pokud je mít nebude, dostane buď poznámku, nebo pětku. Na vás pak je, abyste stanovila, co z toho pro něj vyplývá. Když vy neuděláte něco do práce, tak to také následek mít bude. Stejně tak nesplněné povinnosti pro vašeho syna. Pokud se má učit na test, je to stejné. Opět je to na něm. Vy si stanovte, co bude, když donese čtyřku nebo pětku.

Například skvěle funguje, když se pak s dítětem bude učit tatínek. Přístup tatínků je naprosto jiný než náš miminkovský, tatínkům se neříkají výmluvy, ani se s nimi děti nedohadují, protože vědí, že by si pohoršily. Takže pokud dostane špatnou známku, ideální je, když se s ním začne učit táta (nebo děda, strejda…). Je jasné, že pokud přijde poznámka za to, že nemá hotový úkol, tak by se to také mělo řešit. Ideální jsou dva dny bez internetu, mobilu, TV, to funguje skvěle. Dávám vám jen příklady, které fungují u spousty rodičů, jež mají děti ve věku těch vašich.

Chtěla bych vám dodat sílu. Sílu na to, že VY opravdu nenesete odpovědnost za to, že váš syn neudělá úkol. To je jeho odpovědnost, on pak ponese následky, jinak se samostatnosti nenaučí ani do čtyřiceti, a to asi cílem výchovy není. Pokud něčemu syn nerozumí, nechť se přijde zeptat, to je jasné, ale ne že u něj budete stát a sekundovat mu.

Závěrem vás ještě navedu: Jak syn plní svoje povinnosti doma, s čím vám pomáhá? V deseti letech už je to velký kluk, který by měl doma zastat několik povinností. Tak když tu změnu přístupu ke škole a samostatnosti všeobecně budete doma zavádět, nezapomeňte zahrnout právě i tuto oblast.

Mějte se hezky, přeji vám hodně síly na zavedení této novinky a hlavně důslednosti v ní vytrvat. Bude to náročný měsíc až dva, ale vyplatí se to. I za cenu toho, že bude mít syn na vysvědčení horší známky. Na vysvědčení z jeho současné třídy nijak zásadně nesejde a čím dříve ta změna přijde, tím lépe pro něj. Držte se a dopřejte mu tu svobodu, ať si dělá činy, které uvážil, ale také nese odpovědnost za ně. To je zásadní věc, kterou bychom měli svoje děti naučit.

Mohlo by Vás zajímat:

PORADNA: Jaké filmy nejsou vhodné pro děti do 10 let? Pozor dejte na Harryho Pottera, Jurský park i Prince Mamánka, varuje koučka

Sylvie Mobagi vystudovala aplikovanou psychologii a párovou terapii na University of Maryland. Nyní na téže škole dokončuje doktorský program psychologie. Už dvanáct let se specializuje na práci s dětmi, posledních sedm let je ředitelkou partnerské a rodinné poradny SPOLU v Brně, kde díky unikátnímu systému mediačních technik spolu s neurolingvistickým programováním dosahuje skvělých výsledků v rodinné i párové terapii. Je také autorkou knihy SPOLU partnerský manuál a NAJDU TĚ seznamovací manuál.