Diana (22): První zaměstnání bylo peklo, začala jsem mít panické ataky. Tohle už nechci nikdy zažít

První dny v zaměstnání byly fajn. Všechno bylo nové. Dostala jsem svůj stůl, firemní notebook i stravenky. Kolegové mě sice nepřivítali s otevřenou náručí, ale neřešila jsem to. Nečekala jsem, že to bude procházka růžovou zahradou. Rozhodně mě ale nenapadlo, co mě čeká.

Mohlo by Vás zajímat:

Milena (52): Moje práce mě ničí. Bojím se ale ve svém věku dát výpověď

Jako kdybych byla „slabší kus“

„Jsi nová, to je normální,“ uklidňovala jsem se pokaždé, když mě někdo ignoroval. Jenže postupně se to zhoršovalo. Chovali se ke mně jako kdybych byla „slabší kus“ a vylévali si na mně vztek. Hlavně můj šéf. Zadával mi dokola stejné a únavné úkoly, které nikdo jiný nechtěl dělat.

Někdy mi připadalo, že jsem ve firmě neviditelná. Postupně se začaly hromadit problémy s výkonem – jednoduše jsem nestíhala. Čím více jsem se snažila, tím větší tlak jsem cítila.

Mohlo by Vás zajímat:

Laura (27): Od té doby, co se nám změnil šéf, zažíváme peklo. Volá nám o víkendech a chce vykázat pracovní činnost

Pocit stísnění mě úplně dusil

Jednou, když jsem byla zase vystresovaná jsem uprostřed otevřené kanceláře začala těžce dýchat. Pocit stísnění mě úplně dusil. Než si toho někdo všiml, schovala jsem se na záchodě. Snažila jsem se zhluboka dýchat a po chvíli se mi ulevilo.

Jenže atak přibývalo. Nikomu jsem se o nich nezmínila. Všechno se změnilo, když mi jednou zavolal šéf v podvečer domů. „Tohle jsi zase nezvládla, už toho mám plný zuby,“ vynadal mi za přípravu podkladů na konferenci.

Mohlo by Vás zajímat:

Mirek (27): Chlapi v práci se posmívali uklízečce, ale nikdo z nás se jí nezastal. Pak kolegyni ruply nervy

Přítel mi řekl, že zdraví je přednější než práce

Úplně jsem se rozklepala a přítel mě viděl, jak zoufale lapám po dechu. Objal mě a držel, dokud záchvat neskončil. „Diano, proč jsi mi nikdy neřekla, že máš v práci takový peklo?“ ptal se a hladil mě přitom po vlasech. Nedokázala jsem odpovědět. „Tvoje zdraví je přece mnohem cennější než tahle práce.“

Sebrala jsem odvahu a dala po roce šéfovi výpověď. Našla jsem si práci, která je sice méně placená, ale jsem v klidu. Podle doktorky mohou tyhle nepěkné stavy úplně zmizet.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Sára (40): Po třech mateřských se toužím vrátit do práce, ale manželovi se to nelíbí. Chce, abych byla domácí puťka