Dominika šla po práci s kolegou na rande a skončili u něho doma. Líbil se jí do té chvíle, než ji začal nutit, aby s ním něco měla. Nešla s ním přeci domů jen tak na pokec a je jasné, že by mu měla být po vůli.
Vojta (26) vypadal sympaticky a pracoval u nás v baru druhý týden. Šli jsme na rande, rozuměli si a on navrhl, abychom si dali u něj doma čaj. Věděla jsem, že nebydlí sám a nebála jsem se – dokud nezamkl dveře.
Nemohla jsem se dočkat, až mě kolega pozve na rande
Jakmile jsem dostala směnu se svým novým kolegou, věděla jsem, že mi bude večer za barem ubíhat rychle. Byl vtipný, pohotový a skvěle jsme si rozuměli. Okamžitě jsem si ho oblíbila a začalo to mezi námi jiskřit. Práce odsýpala a já stíhala s Vojtou ještě flirtovat.
Po pár dnech mě konečně pozval na rande, nemohla jsem se dočkat. Vysnila jsem si už celý náš vztah, ale nikam jsem nespěchala. Po práci jsme šli na pozdní večeři a skleničku, už jsme se k sobě chovali jinak než kamarádi nebo kolegové z práce. Dali jsme si první pusu a plánovali zítřejší kino.
Pak mě Vojta pozval domů na poslední drink. Z vyprávění jsem věděla, že má spolubydlící, a nenapadlo mě, že bych se měla bát. Spíš jsem uvažovala, jestli tu noc skončíme v posteli, nebo ne. Chtěla jsem si to nechat na jindy. Vojta mě ale hodně přitahoval. Zdálo se, že v bytě nikdo nebyl, Vojta za námi zamkl a ve mně hrklo.
Hodil mě na postel a zalehl mě
Dobrá nálada ze mě dočista vyprchala, uvědomila jsem si, že jsem v cizím bytě pozdě v noci a může to vyznívat úplně jinak. Vojta se podle toho také choval, pustil hudbu, podal mi pití a sedl si na postel. Já chtěla někam do kuchyně nebo obýváku, pořád jsem se vymlouvala na žízeň nebo hlad.
Přestal mě poslouchat a rádoby s humorem mě hodil na postel a zalehl mě. Já se smála, abych ho nějak neurazila nebo nerozčílila. V hlavě se mi přehrávalo nekonečně mnoho scén z filmů a seriálů a nadávala jsem si, že jsem se dostala do takové situace. Řekla jsem, že půjdu domů, ale to se Vojtovi nelíbilo.
Zápasil se mnou nejdřív z legrace, ale pak už používal sílu a začal netrpělivě funět. „Tak proč jsi mi lezla do bytu?“ zeptal se nepříjemně. Naprosto se mi znechutil, veškeré zbytky sympatií vyprchaly. Nechápala jsem, kam spěchá. Kdyby se choval jinak, mohlo k tomu dojít tak či tak. Příště už bych byla určitě připravená. Teď jsem se jen děsila, co mi provede.
Zachránil mě soused
V tom se ozvalo bouchání na dveře, oba jsme vyskočili na nohy. Vojta spěchal napřed a já si honem posbírala věci a hrnula se za ním. Byl to soused, zapomněl si klíče. Nebylo to poprvé, náhradní měl právě u Vojty. Já během toho vyklouzla ven a s Vojtou se ani nerozloučila.
Sice nevím, jak by to bývalo dopadlo, ale rozhodně s tím člověkem už ven nepůjdu. V práci se s ním bavím co nejméně a nemůžu uvěřit tomu, že takový fajn kluk chtěl za každou cenu „to jedno“. A že jsem podle něj s tím souhlasila, když jsem vešla k němu domů.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.