Dominika si v jednom pouličním bazaru vyhlédla noční stolek. Jenže od chvíle, kdy si ho postavila vedle postele, se jí zdály děsivé sny. Honila ji v nich šílená ženská.
Mám slabost pro starožitnosti, ale po poslední zkušenosti se jim asi obloukem vyhnu. Našla jsem si noční stolek, který nesl špatnou energii. Zdály se mi noční můry, v nichž hrála hlavní roli jeho předchozí bláznivá majitelka.
V podvečer jsme zabloudili do podivného bazaru
Vracela jsem se s manželem z výletu podvečerní krajinou a na předměstí jsme si všimli veliké cedule se šipkou. Směřovala nás k jakémusi dobročinnému bazaru s nábytkem. Jelikož jsme si právě zařizovali nedávno koupený byt, napadlo nás se tam podívat. Mám ráda tu a tam nějakou použitou věc s patinou.
Bazar se nacházel v garáži u starého pána, moc lidí už tam nebylo. Uvnitř svítilo pár potrhaných lampionů a zářivek na některé vskutku podivné kousky nábytku. Někdo se zjevně snažil vyrábět nábytek po svém anebo ho rekonstruovat. Výsledkem bylo designové panoptikum, nicméně jsme se ze slušnosti dívali dál. Já nakonec narazila na celkem pěkný noční stolek.
Mrzelo mě, že ten pán nemá dva. Ale nechtěla jsem ho tam nechat mezi tím harampádím. Když jsme platili, všimla jsem si, že má ten muž skleněné oko. Doma jsem pak stolek vypulírovala a dala si ho k posteli. Pár dní na to se mi zdál opravdu nepříjemný sen. Byla jsem zavřená v nějaké garáži podobné té, v níž jsme byli nedávno. Snažila jsem se dostat ven, ale marně.
Začaly se mi zdát ošklivé noční můry
Od té doby jsem se pravidelně probouzela nad ránem s úlekem. Noční můry přicházely každý den, byly stále strašidelnější. Vyskytovala se v nich žena, která měla místo rukou dlouhé ptačí pařáty. Snažila se mě dohonit, ať už jsem byla v cizím domě nebo třeba v lese.
Nikdy se mi nestalo, že by se mi denně zdálo o stejné postavě. Bála jsem se usínat a každé ráno jsem vypadala hůř, jako zničená ženská. Objednala jsem se celá zoufalá k psycholožce a sny jí vyprávěla. Řešila můj stres, problémy v rodině a moje manželství. K ničemu jsme se nedobraly.
Jednu noc jsem usnula vyčerpaná na gauči v obýváku. Tehdy mě napadlo, že za všechno může ten noční stolek. Vyspala jsem se totiž konečně do růžova, noc byla klidná a bezesná. Donutila jsem manžela odvézt ten kousek, co mi ničí život, zpátky. Jenže jsme dům s garáží nenašli. Na jeho místě stál jen dům na spadnutí obehnaný páskou. Přístup tam byl zakázán.
Zjistili jsme, komu dům kdysi patřil
Stolek jsem položila před dům, nechtěla jsem s ním mít nic společného. Paní s pejskem, která šla okolo, jsme se zeptali na pár věcí. Ne všechno však dokázala zodpovědět. O bazaru nábytku například nevěděla vůbec nic. Poslední majitelé domu ale prožili velkou tragédii. Když jsem to slyšela, nemohla jsem tomu uvěřit.
Postarší rodiče nemohli mít děti a paní se z toho nakonec dočista pomátla na rozumu. Přidala se k nějaké sektě a skočila ze střechy domu s tím, že se naučila létat. Nepřežila ani ona, ani její muž. Ten se pak v domě oběsil. Nevím, jak se k nám ten noční stolek dostal, ale jsem ráda, že jsme se ho nakonec zbavili.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.