Dušan (66): Manželka je hrozná charita. Celou rodinu přiměla navštěvovat vzdálenou tetu, která nám jen kazí život

Taková krásná neděle, kdy bych mohl něco udělat na zahradě, a zatím sedáme s manželkou Annou do auta a jedeme navštívit její tetu do 140 kilometrů vzdáleného domova důchodců.

Mohlo by Vás zajímat:

Marek (63): Maminčin pes se nedokázal smířit s její smrtí. Pak se nám narodila druhá vnučka a stalo se něco zvláštního

Teta nechtěla děti a starala se jen o sebe

Moje manželka je samaritánka. Každému by pomohla, s každým soucítí a na sebe myslí vždy až na posledním místě. Jsme spolu přes 40 let. Svoji Aničku mám stále moc rád. Tím, jakou má povahu, se mám celý život jako v bavlnce. Rozhodně to není tak, že já ležím na gauči a ona kmitá. Anička mi umí naslouchat, dodává mi pocit bezpečí. Domácí práce máme spravedlivě rozdělené a společně jsme vychovali také naše dvě děti.

Jenže Anička má vzdálenou tetu, která se dobrovolně rozhodla, že nebude mít děti. Celý život se starala pouze o sebe. Výplatu utrácela za oblečení, jezdila do lázní a po práci zašla s manželem na procházku spojenou s návštěvou kavárny. Krátce před odchodem do důchodu tetě zemřel manžel. Samozřejmě naše děti ji vůbec neznají, nejevila o ně zájem.

Mohlo by Vás zajímat:

Ema (23): Moje teta má opravdu smutný příběh. Dlouho jsem netušila, že ji rodina zavrhla kvůli rozvodu s násilníkem

Manželka se rozhodla, že tetu nenechá samotnou

Aničce bylo tety líto. "Dušane, teta je tak sama, co kdybychom ji pozvali na víkend?" pronesla kdysi Anička. Z víkendu se stal zvyk a teta k nám jezdila třikrát do roka skoro patnáct let. Postupem času nám ubývalo sil. Blížily se nám šedesáté narozeniny, a navíc jsme se oba starali i o své rodiče, kteří už byli také nemocní.

Když už nebyla teta schopná k nám jezdit, přemluvila mě Anička, že budeme jednou v měsíci jezdit za ní do domova důchodců, kam se přestěhovala, když oslavila 85. narozeniny. Hned jak jsme tam poprvé přijeli, už mezi dveřmi spustila: "Tak toto jsem si nezasloužila. Myslela jsem si, že budu na stáří bydlet u vás." A následovala záplava dalších výčitek podobného typu. Anička při odjezdu plakala a cítila vinu.

Mohlo by Vás zajímat:

Petra (48): Teta mi darovala šperk, který mě měl chránit. Bohužel jsem ho ztratila

Není naší povinností se starat o vzdáleného příbuzného

Já byl naštvaný. Teta se rozhodla, že bude žít jen sama pro sebe, a toto jsou důsledky. Kdyby nebylo mé manželky, byla by úplně sama. Místo toho, aby byla vděčná, že ji Anička zvala k nám na víkendy a jezdí na návštěvy do domova důchodců, ještě ji vydírá.

"Aničko, nelíbí se mi, co s tebou ta ženská dělá. Příště jí to řeknu naprosto jasně. Buď se bude chovat slušně a my za ní budeme jezdit, nebo prostě jezdit nebudeme. Máme svých starostí dost a ona nás vydírat nebude," řekl jsem rázně. Žena jen tiše kývla a oba doufáme, že se teta nakonec umoudří.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Sára (45): Moje teta si sáhla na život, protože ji prý pronásledovaly tajemné kroky. Začínám se bát, teď je totiž slyším i já