Facebook
Instagram
Edita se těšila na desáté výročí svatby. Koupila si hezké šaty a doufala, že manžel ji překvapí pozváním do romantické restaurace. Manžel ji skutečně překvapil, ale něčím úplně jiným.
Blížilo se desáté výročí naší svatby. Navzdory mírné rutině jsem svého manžela Sebastiana (37) stále milovala. I přesto, že se v poslední době něco změnilo. Byl zamlklý a z práce se vracel později. Vysvětlovala jsem si to stresem, věřila jsem, že pro nás plánuje něco výjimečného.
Přípravy na výročí mě zcela pohltily. Zkoušela jsem si nové, elegantní šaty a představovala si jeho nadšení, až mě v nich uvidí. Věřila jsem, že tento večer obnoví naši lásku a rozptýlí všechny mé pochybnosti...
Chtěla jsem, aby ten večer byl výjimečný
„Přemýšlel jsi o našem výročí?“ zeptala jsem se ho ráno před odchodem do práce. Chtěla jsem slyšet, že plánuje něco mimořádného.
„Hmm, jo, něco vymyslíme,“ odpověděl, aniž by odtrhl oči od telefonu. Srdce mi poskočilo.
„Zarezervoval jsi něco?“ zeptala jsem se už trošku neklidně.
Sebastian vzhlédl a nuceně se usmál.
„Zatím ne, mám spoustu práce,“ odpověděl a rychle se vrátil k psaní zpráv.
Telefon mu znovu zavibroval. Podíval se na displej a okamžitě vstal.
„Musím už jít...“ řekl a spěšně odešel.
Zůstala jsem sama a cítila rostoucí pochybnosti. Hlavou se mi honila spousta otázek. Je to jen stres? Nebo je tu něco, co mi neříká? Zkusila jsem tyto myšlenky zahnat, ale moc mi to nešlo.
Kdo je ta ženská?
O pár dní později jsem při úklidu narazila na něco, co mi vyrazilo dech. V Sebastianově saku jsem našla účtenku za drahý náhrdelník. Bylo na ní uvedeno, že je včetně gravírování jména. Jenže jsem to nebyla já. Já se přece nejmenuju Sylva...
Kromě účtenky tam měl vizitku s datem rezervace do luxusní restaurace. Byla na nadcházející sobotu... naše výročí! Cítila jsem, jak se ve mně mísí vztek a zoufalství. To nemohla být pravda... Ale co když přece... Zavolala jsem kamarádce a snažila se zadržet slzy.
„Musíš zjistit, s kým se schází. Sleduj ho,“ poradila mi.
Rozhodla jsem se jednat. Když mi Sebastian v sobotu ráno oznámil, že musí jít „na schůzku s klientem“, sedla jsem do taxíku a jela za ním. Srdce mi bušilo, když jsem ho viděla vcházet do luxusní restaurace. O chvíli později se objevila ona – elegantní, krásná žena. Sylva...
Pozorovala je, když jí Sebastian předával náhrdelník. Smáli se a chovali se jako zamilovaný pár. Nemohla jsem uvěřit vlastním očím. Dívala jsem se, jak se k ní Sebastian naklonil a... políbil ji. Svět se v ten moment zastavil. Cítila jsem, jak mi puká srdce. Všechno, v co jsem věřila, se najednou rozpadlo. Můj manžel má poměr...
Ačkoli jsem je chtěla konfrontovat a udělat scénu, něco mě zastavilo. Možná to byl strach. Plná bolesti, ale odhodlaná, jsem si řekla, že počkám na správnou příležitost.
Překvapila jsem je
Kdykoliv to bylo možné, snažila jsem se Sebastianovi podívat do telefonu. O pár dní později jsem se z jeho zpráv dozvěděla, že plánuje romantickou večeři se Sylvou. A ve stejné luxusní restauraci. Připravila jsem se na konfrontaci. Oblékla jsem si nové, elegantní šaty, ty, které jsem si koupila na naše výročí. Srdce mi bušilo, ale byla jsem rozhodnutá dotáhnout to do konce.
Když jsem vstoupila do restaurace, uviděla jsem je sedět u stolu. Sylva se smála něčemu, co Sebastian zrovna řekl. Nevšimli si mě. Právě když se mě číšník zeptal, zda mám rezervaci, stála jsem už u jejich stolu. Sebastian vzhlédl a zbledl. Sylva se na mě překvapeně podívala.
„Omlouvám se, že ruším,“ chtěla jsem znít klidně, ale hlas se mi třásl. „Chtěla jsem jen poděkovat za překvapení k výročí. Nečekala jsem, že bude tak... výjimečné.“
Sylvin úsměv zmizel a Sebastian se pokusil něco říct, ale nedala jsem mu šanci. Otočila jsem se k ní.
„Ráda tě poznávám, Sylvo. Ten náhrdelník byl pro tebe, že?“
V restauraci zavládlo ticho. Ostatní hosté se na nás dívali se zvědavostí a rozpaky. Sebastian náhle vstal a pokusil se mě chytit za ruku.
„Není to tak, jak si myslíš...“ začal nervózně.
Manžel má poměr
Vytrhla jsem ruku z jeho sevření a cítila, jak ve mně vře vztek.
„Opravdu? Tak jak to je? Protože já vidím jen jedno...“ dodala jsem ostře a podívala se Sylvě přímo do očí. „Možná mi to vysvětlí ona...“
Sylva, zjevně šokovaná, pomalu vstala.
„Sebastian mi řekl, že rozvádíte...“ začala tiše. Vyhýbala se mému pohledu. „Nevěděla jsem, že jste stále spolu.“
Hořce jsem se zasmála.
„Rozvod? To je zajímavé, protože jsme nedávno měli výročí, ale nic mi k tomu neřekl. Možná byste si to mezi sebou měli vyjasnit.“
Sebastian se chytil za hlavu. Uvědomil si, že už nemá žádnou únikovou cestu.
„Edito, promiň... Všechno se to vymklo kontrole...“ snažil se mě uklidnit.
Neposlouchala jsem ho. Podívala jsem se na Sylvu, jejíž sebejistota zmizela.
„Přeji vám oběma štěstí,“ řekla jsem s chladnou ironií, pak jsem se otočila a odešla z restaurace. Nechala jsem tam Sebastiana s jeho vinou a ponížením.
Věděla jsem, že něco v mém životě právě skončilo...
Tak dlouho jsem žila ve lži...
Vrátila jsem se domů, kde mi každý kout připomínal Sebastiana. Ještě před pár hodinami jsem byla jeho ženou, a teď jsem se cítila jako někdo úplně cizí. Sedla jsem si na gauč, obklopená tichem, které mě tížilo. V hlavě se mi promítaly vzpomínky – naše první setkání, svatba, dovolené, plánování budoucnosti... A teď mi to všechno připadalo tak vzdálené, neskutečné.
Věděla jsem, že musím udělat rozhodnutí. Můžu se pokusit odpustit mu, zkusit obnovit něco, co bylo tak bezohledně zničeno. Ale opravdu jsem to chtěla? Mohla bych mu znovu věřit? Nebo bych měla začít znovu, sama...
Rozbrečela jsem se. Nastal čas vyrovnat se s minulostí.
Nevěděla jsem, co přinese budoucnost, ale byla jsem rozhodnutá v jedné věci – musím myslet na sebe. Byl to konec jedné kapitoly, ale také začátek nové. Kdysi jsem byla Edita, Sebastianova manželka. Teď jsem Edita, která se musí rozhodnout, kým bude dál...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
Bára Basiková o komplikovaném vztahu s matkou: Odpustila jsem jí až u rakve
Bára Basiková o komplikovaném vztahu s matkou: Odpustila jsem jí až u rakve
Související články
