Facebook
Instagram
Asi ji zná každý z nás. Situaci, kdy nevíme, co rodině či přátelům k Vánocům pořídit, a tak kupujeme cokoliv jen proto, aby byla podmínka dárku splněna. Někdy se s „odfláknutým“ dárkem omylem i trefíme, jindy přijde trapas na obou stranách. Eleně věnoval přítel k Vánocům záměrně šunt, který ovšem nečekaně překvapil.
O nevhodných dárcích jsem minimálně v práci slyšela úplné legendy. Někdy šlo jen o nevhodné velikosti oblečení či špatnou značku parfému, jindy o pořádný trapas. Jedna známá prý od manžela dostala pod stromeček novou štětku na WC. Já zažila tragikomické dárky už na škole. Například, když mi jedna spolužačka věnovala vzorek parfému, který jen pár minut předtím vytrhla coby přílohu z časopisu. Nebo, když mi kamarád věnoval své obnošené tenisky.
Zjistila jsem, že mě přítel podvádí
Ať už je ale situace ve společnosti jakákoliv, pořád si myslím, že dárek by měl potěšit a ani zdaleka nemusí jít o hmotnou věc, pořízenou za peníze. Přesto mají lidé utkvělý pocit, že dary se kupovat musejí, ale zároveň je dobré na nich maximálně ušetřit. Neslučitelná kombinace. Přesto počty lidí, které každoročně napadne, by se jistě vyšplhaly do tisíců. K podnikavým jedincům, kteří by pro druhé nejraději luxusní dar, ale získaný zadarmo, se řadí i můj, dnes už expřítel, který mě nějakou dobu před loňskými Vánoci podváděl s jinou. Chvíli jsem zálety tolerovala, ale pak mi došla trpělivost.
Byla to vůbec zvláštní doba. Všude advent a natěšené obličeje, jen já tušila, že můj, kdysi nadějný vztah končí v troskách. Ivan se navíc vůbec nehanbil. Domů nosil poloviční peníze a tvrdil: "Můj šéf mi snížil výplatu." Jindy zase neměl ze „záhadných důvodů“ čas. Dobře jsem tušila, kam vše putuje, ale zkoušela vyčkat. Do Vánoc.
Dostala jsem dárek za stovku
Ani ty se ovšem moc nepovedly. Už tím, že přímo o Štědrém dnu na nás „kdosi“ zvonil a Ivan prostě musel „cosi“ vyřídit. Jak odešel, hned jsem prošacovala skříně. Zajímavé, že s jeho odchodem, datovalo se i zmizení poměrně luxusního parfému, o kterém jsem dopředu věděla, ale s napětím přemýšlela, zda o Vánocích skončí pod naším stromkem. Putoval k milence.
Namísto toho se doma objevil druhý záhadný dárek, prý ze starožitností, který stál celé jmění. Šlo o napůl rozbitý náhrdelník s nesourodým zapínáním, za který dal můj milý ve skutečnosti celou stokorunu! A jak jsem to věděla? Při mém domácím pátrání jsem ho objevila spolu s parfémem. Tehdy u něj byl v sáčku i paragon z bazaru. Vystavený na neuvěřitelnou stokorunu! Měla jsem vztek a chtěla mu ten krám hodit do obličeje. Ideálně tak, aby v jeho hloupé tváři způsobil nějaký ošklivý šrám. Přesto jsem se udržela. Cosi mi na tom daru nesedělo.
Překvapilo mě, že má šperk mnohem větší hodnotu
A právě tehdy se začaly dít věci. Zatímco Ivan dostal hned po Vánocích sbalené kufry a letěl z mého bytu na minutu, já se už jako čerstvě single vydala za svou kamarádkou starožitnicí. Chtěla jsem, aby na můj nevšední šperk koukla. Stalo se a já nakonec nevěřila vlastním očím. Šlo totiž o skutečně luxusní šperk, asi padesát let starý, jehož cena může čítat až několik tisíc.
Jedinou chybou na něm je, že se ho v minulosti snažil kdosi neodborně opravit (možná předělat) a docílil toho moderním zapínáním ze současné spotřební bižuterie. Z daru, kterým mě můj bývalý chtěl odbýt, se vyklubal šperk se skutečnou hodnotou. Myslím, že kdyby to Ivánek věděl, nikdy by mi ho nedal. A jak by se tvářil ten chudák prodavač z bazaru, který šperk prodal hluboce pod cenou, raději nemluvě. Takže pro mě šlo nakonec o docela hezké a především šťastné Vánoce.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
