Elena (53): Pozdní mateřství má své výhody. Škoda jen, že sousedky obracely oči v sloup, když mě spatřily s kočárkem

Matkou jsem se rozhodla stát až po čtyřicítce. Ani nedokážu spočítat, kolik poznámek jsem si musela vyslechnout. Proč jsem nejdřív upřednostnila kariéru? Není to příliš velké riziko? A tak dále. Moje potřeby a intuice nikoho nezajímaly.

Mohlo by Vás zajímat:

Katka (47): Pořídila jsem si další dítě po čtyřicítce. Starší synové mě odsoudili

Pozdní mateřství by nemělo být tabu

Na ultrazvuku jsem si občas vyslechla nepříjemné poznámky od specialistů: „Dítě v takovém věku? No, budete mít štěstí, když se to obejde bez komplikací. Ale proč dítě vystavovat takovému traumatu...”

Někteří lékaři mi za vzor dávali mladší pacientky v čekárně: „Podívejte, slečna je v ideálním věku. To je ten nejlepší čas na mateřství!“ Takové výroky byly ponižující a nesnesitelné.

Podpory jsem měla málo. Na rodiče jsem se spolehnout nemohla, protože jsme po mém přestěhování do města přerušili kontakt. V práci jsem těhotenství tajila co nejdéle. Když už bylo moje břicho nepřehlédnutelné, šla jsem za šéfem a oznámila mu to. Povzdechl si a pronesl něco v tom smyslu, že by byl raději, kdybych byla "jen" tlustá.

Možná bych mu měla říct, co si o něm myslím, ale místo toho jsem se jen usmála a pohladila si břicho. Tam někde měl pelíšek ten malý človíček, na kterého jsem se už opravdu moc těšila.

Mohlo by Vás zajímat:

Milada (47): Celý život jsem měla velké problémy otěhotnět. Přirozenou cestou se mi to povedlo až na prahu padesátky

Kvůli mateřství jsem musela zpomalit

Měla jsem sbaleno celé týdny dopředu a čekala na ten velký den. Bylo pro mě těžké najít si doma něco, co bych mohla dělat. Byla jsem zvyklá na rychlé životní tempo a spoustu práce. Doufala jsem, že mateřství to změní.

Výhodou mého rozhodnutí mít dítě až později bylo, že zkušené kamarádky mi mohly poradit. Jejich děti už bohužel byly mnohem starší, takže jsem nemohla počítat s tím, že by si hráli s mou dcerou. A nemohla jsem počítat ani s pomocí prarodičů, ti už nejsou mezi námi...

Naštěstí mám rozumného partnera. Je o deset let mladší, ale vůbec mu nepřišlo divné, že bych se měla stát matkou až po čtyřicítce. Byl se mnou u porodu a pak mi pomáhal s malou, kdykoliv jsem to potřebovala.

Mohlo by Vás zajímat:

Oxana (52): Matkou jsem se stala až na prahu padesátky, ale stálo to za to

Své rozhodnutí bych nezměnila

Když mě sousedky viděly s kočárkem, obracely oči v sloup. Předtím pomlouvaly naši bezdětnou domácnost, teď si našly nové téma.

Lidé mi jakž takž dali pokoj, až když Veronika nastoupila do školky. Těhotenství v pozdním věku už nebylo senzací a moje dcerka přišla na svět zdravá a šťastná, takže nebylo o čem drbat.

Dnes je Veronika moje největší radost. Můžu se s ní dělit o zkušenosti, které jsem za ta léta získala, aby z ní vyrostla moudrá a samostatná žena. Člověk musí cítit, že je na dítě připraven, a ne se řídit tím, co mu vtloukají do hlavy ostatní. Pro mě byl po čtyřicítce ten nejlepší čas...

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Kateřina (41): Poprvé jsem otěhotněla po čtyřicítce. Máma mi říkala, že jsem asi zešílela

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.