Eleonora (40): Kolegyně si myslí, že můj život je lehký. Pomlouvají mě, ale nevidí, že pečuju o tři děti a domácnost

Svůj život mám ráda. Vyhovuje mi a neměnila bych nic. Sice je to bláznivá jízda, ale naplněná do poslední minuty. Všechno obvykle přizpůsobujeme dětem, ale přesto je to fajn.

Mohlo by Vás zajímat:

Martina (34): Závistivá kolegyně mi zničila kariéru. Pomluvila mě, že povýšení jsem si vybojovala v šéfově ložnici

S manželem hodně sportujeme

S manželem Robertem jsme spolu osmnáct let a máme tři děti v rozmezí osm až dvanáct let. Jako bezdětní jsme hodně sportovali a cestovali. A to nastavilo laťku, jak chceme žít i v budoucnu. Nechtěli jsme všechny peníze investovat do majetku, ale do zážitků.

Koupili jsme si jen velký byt v panelovém domě a hned po svatbě jsme ho zrekonstruovali s přihlédnutím k potřebám rodiny s dětmi. Věděli jsme, že jednou budeme chtít tři děti.

Robert je velký sportovec. Já sportuji ráda, ale na pohodu. Udržet s ním krok je náročné a mnohdy to zvládám s vypětím posledních sil. Ale díky tomu mám i po dětech štíhlou a pevnou postavu. A fyzičku, kterou by mi mohly závidět i slečny o generaci mladší.

Robert pracuje ve vyšším managementu a naši rodinu dokáže dobře zabezpečit. Já pracuji jako účetní v jedné firmě. Kolektiv žen je neúprosný a já to každý den zažívám na vlastní kůži.

Mohlo by Vás zajímat:

Petra (41): Drtí mě závist sousedů. Když zjistili, že jsme byli na luxusní dovolené, přestali se se mnou bavit

Každý je strůjcem svého štěstí

Mé kolegyně jsou většinou v mém věku nebo starší. Vesměs všechny bydlí v rodinných domech, a tak se věnují zahradě. Péče o dům jim zabere většinu volného času.

Jsem toho názoru, že do určité míry si svůj život určujeme my. Dům lze prodat a přestěhovat se do bytu, kde není tolik práce. Každý má na výběr. Ale i když má člověk dom, může jezdit na výlety, jen tomu musí uzpůsobit vzhled zahrady, vysadit třeba nenáročné okrasné dřeviny a travnaté plochy...

S rodinou jsme většinu víkendů někde na výletě. Zaplatíme si jednu noc v apartmánu a objevujeme krásy naší republiky. Jezdíme na kolech, navštěvujeme zajímavá místa nebo sportujeme. To znamená, že v pracovní dny doma uklízím a s manželem připravujeme program na víkend. A když je potřeba, tak vařím jídlo, abychom si po návratu měli co ohřát. Vlastně žiji pro svou rodinu a nemám moc volného času na vysedávání po kavárnách s kamarádkami.

Mohlo by Vás zajímat:

Věra (49): Kamarádka se zamilovala do podvodníka. Snažila jsem se ji varovat, ale prý ze mě mluví závist

Závist dokáže změnit povahu i dobrému člověku

Kolegyně v zaměstnání mě pomlouvají a závidí mi. Můj život vidí jako bezstarostný a život v bytě jako něco, kde není žádná práce. Možná mají z části pravdu, ale i kdyby tomu tak bylo, nevidím důvod k závisti. A už vůbec ne k pomluvám.

„Ty mlč. Vůbec nevíš, co jsou opravdové starosti!“ vyštěkla na mě minulý týden kolegyně, když si stěžovala, že ještě musí zrýt záhony a svázat traviny, aby nevymrzly. Oponovala jsem, že mám zase svoje starosti, ale to nikdo nebral jako argument.

Kolegyně si asi myslí, že se mé tři děti vychovávají samy a domácnost se také vyřeší sama. Přitom jim pomáhají s výchovou děti rodiče. Já mám rodiče na druhé straně republiky. Závist kolegyň došla tak daleko, že se slézají v kuchyňce a hromadně mě pomlouvají. Nemohu se v práci ani podělit o své zážitky z víkendu. Mrzí mě to. Nechci dávat výpověď, jelikož mi vyhovují podmínky v zaměstnání, ale štve mě, že moje spokojená a šťastná rodina leží mým kolegyním hodně v žaludku...

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Andrea (27): Závist mě vehnala do náruče bohatého, ale zlého muže. Hledám v sobě sílu na útěk

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.