Eliška měla pár týdnů podezření, že jí někdo sleduje. Skoro si začala myslet, jestli nejsou její pocity jen výplodem fantazie. Pak ale zjistila z kamerových záznamů pravdu, která byla mnohem šílenější, než si dokázala představit.
Nejdřív to byly drobné věci, kterých jsem si začala všímat. Otevřené okno v kuchyni, které jsem určitě zavírala. Kroky za mnou, když jsem se vracela domů. Ale nikdy jsem nikoho neviděla.
Občas jsem měla pocit, že mě někdo pozoruje zpoza rohu nebo z protějšího bytu. Říkala jsem si, že mi asi přeskočilo. Žila jsem druhým rokem sama a začala jsem se sama doma bát.
Začala jsem být paranoidní
Jenže časem se to stupňovalo. Našla jsem třeba svůj deník pohozený na stole, ačkoli jsem ho vždycky schovávala v šuplíku. Další den mi přišla zpráva od neznámého čísla: „V tom červeném kabátě ti to dneska moc slušelo.“ Krev mi ztuhla v žilách.
Začala jsem být paranoidní. Nechala jsem doma vyměnil zámek a nainstalovat bezpečnostní kamery. Jedna kamera byla skrytá v botníku před vchodovými dveřmi. Cítila jsem se hned líp, ale přesto jsem pořád měla pocit, že mě někdo sleduje. Ohlížela jsem se neustále za sebou a to i v práci.. „Měla by ses trochu uvolnit, Eliško. A dopřát si delší dovolenou. Vždyť ty jsi úplně na nervy,“ řekl mi jeden kolega, když jsem si ohřívala v kuchyňce oběd.
Na kamerových záznamech jsem poznala bývalého
A pak to přišlo. Jednoho večera jsem projížděla kamerové záznamy z minulých dní a spatřila jsem, jak se někdo pohybuje před mým bytem. Stál tam dlouhé minuty, poslouchal za dveřmi a nakonec zkoušel byt odemknout. Do tváře nebylo vidět, ale poznala jsem jeho bundu. “To snad není možný, úplně stejnou bundu nosil Marek,” vykřikla jsem nahlas.
S Markem jsem chodila dva měsíce a před půl rokem jsme se rozešli. Náš vztah byl všechno, jen ne zdravý. Marek byl majetnický, manipulativní, a když jsem ho opustila, vyhrožoval mi, že toho budu litovat. Myslela jsem, že to byla jen prázdná slova.
Marek mě několik měsíců pronásledoval
Okamžitě jsem zavolala na policii. Nejdřív to brali na lehkou váhu, ale když jsem jim ukázala kamerové záznamy a zprávy, které mi přišly, začali jednat. Brzy se ukázalo, že mě Marek pronásledoval. Dokonce měl klíč od mého bytu. Stihl si během našeho krátkého vztahu udělat kopii.
Marek dostal zákaz se ke mně přiblížit a já mohla konečně znovu klidně spát. Cítila jsem obrovskou úlevu a odnesla si z toho jednu důležitou věc do života: pokud máte pocit, že něco není v pořádku, poslouchejte svou intuici.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.