Školní život bývá složitý. Mísí se v něm nejen sny studentů a zkušenosti pedagogů, ale i přímé konfrontace světů dvou až tří generací. Eričina spolužačka Nela studovala za dob, kdy ještě nebylo běžné hovořit nahlas o sexuální orientaci. Přesto promluvila. Následky svého rozhodnutí pociťuje kvůli nechápavé profesorce dodnes.
Nelu jsem poznala na střední. Vyšla nám společná lavice a od prvního okamžiku bylo kamarádství jasné. Poslouchaly jsme stejnou hudby, bavily nás stejné filmy. Nela byla fajn. Blondýnka střední postavy, na svůj věk sice až moc elegantní, zato milá a spolehlivá. Co slíbila, to splnila.
Ptala jsem se kamarádky, zda někoho nemiluje
Na rozdíl od jiných se dobře učila, takže napovídání při písemkách byla rovněž její parketa. S poděkováním jsme ji pak zvali buď do kantýny, nebo na kávu z automatu, tehdy hitu mezi školním mobiliářem.
Dlouho jsem nechápala, jak to stíhá. Učit se, oblékat, líčit se a ještě většinu času o čemsi snít. Až po nějaké době padla otázka, zda někoho nemiluje. Nela se ale usmála stylem, že nikdo takový neexistuje. Možná mě tehdy měla její odpověď zajímat víc, jenže já, káča hloupá, jí skočila do řeči a hned začala o všech klucích, kteří mi na škole padli do oka.
Kamarádka mi prozradila, že se zamilovala do učitelky
Z prváku jsme přešly do druháku, kde nás čekali noví vyučující. Mladičký učitel matematiky Libor, tělocvikářka Lenka a paní Viktorie, která učila ekonomiku. Zatímco matikář byl fajn, nastrojenou Viktorii nemusel nikdo. Vždy, když měla po ránu hodinu, přijížděla do školy mezi prvními, jen aby si v klidu svého kabinetu natočila vodu do rychlovarné konvice na kávu.
Klapot jejích lodiček nešlo přeslechnout, stejně jako typickou vůni těžkého parfému. V té době šlo o dámu nad padesát. Kluci měli z její upjatosti legraci a parodovali ji před tabulí, holky zase nechápaly její módu, která připomínala sedmdesátá léta. Jediný, kdo se k ní nikdy nevyjadřoval, byla Nela. „Je to navoněná bída,“ žertovala jsem jednou při cestě metrem, jenže Nela se místo smíchu zamračila. Dotklo se jí to a brzy jsem pochopila proč.
Když mi přiznala, že je na ženy, zapadly věci do sebe. „Holek je všude kolem dost. Máš šanci,“ pobízela jsem ji. Jenže přišel šok. Nela totiž přiznala, že lásku dávno má. A šlo o překvápko se vším všudy, protože její „idolkou“ byla Viktorie. Prý už od chvíle, kdy ji poprvé na škole spatřila. „No, má poklona,“ pomyslela jsem si, ale Nelu nesoudila. Proč také?
Učitelka ji drsně odmítla
Bohužel obdobně nesmýšlel každý. Od chvíle, kdy mi Nela sdělila, koho miluje, uběhlo pár měsíců a já ji jednoho rána našla plačící za katedrou v jinak prázdné třídě. Co se stalo? Nela už tíhu citů neudržela a Viktorii se se vší zdvořilostí přiznala. Jenže profesorčina reakce byla strašná.
Na místo rozumné odpovědi Nele v podstatě vynadala stylem, co si to dovoluje, a pak ji ještě vyzvala, aby se jí obloukem vyhýbala, aby je snad spolu nikdo další nespojoval. Styl, jakým zareagovala, Nelu ranil natolik, že týden nepřišla do školy, přičemž katastrofám nebyl konec. Z ekonomiky málem propadla a po maturitě nezvládla ani přijímačky na vysokou. Chtěla sice studovat, jenže kvůli špatnému psychickému stavu šla raději pracovat jako neviditelná síla do supermarketu.
Nedávno jsem ji potkala. Z chytré holky je nehezká zahořklá žena, která lituje, že kdysi vše zahodila jen proto, že se nedovedla přenést přes krizi první lásky. Ale, opravdu byl problém jen v ní?
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.