Eva (65): Můj syn a snacha si myslí, jak mě baví hlídání vnoučat. Já si to ale vůbec neužívám a těším se, až odrostou

Moje snacha Daniela toužila po velké rodině, a to se jí podařilo. Má tři děti, pětiletou Rozárku a dvouletá dvojčata Jana a Josefa. Zároveň si chce budovat kariéru, a tak jsem pro ni automaticky hlídací babička.

Mohlo by Vás zajímat:

Eva (65): Nechci být jen hlídací babička, ale snacha to nerespektuje. Vyhrožuje mi, že vnoučata už neuvidím

Batolata si neužívám

Sama jsem měla jen jedno dítě, syna a mám-li být upřímná, nijak moc jsem si rodičovskou neužívala. „Ty si tak užíváš na té mateřské,“ rozplývala se tchyně, ale já jsem přitom chtěla jít co nejdříve do práce. Na malé děti prostě nemám buňky, nebaví mě lézt s nimi po zemi a stavět domečky z Lega.

Dobře si pamatuju na doby, kdy jsem kluka přivedla ve čtyři hodiny odpoledne ze školky a zoufale přemýšlela, co s ním mám dělat až do sedmi hodin, do večerníčku. Když mu byly dva, tři roky, bylo to ještě horší, zachraňoval mě jen písek v parku a cesta, kterou jsme tam šli, pokud možno co nejdelší.

Mohlo by Vás zajímat:

Jitka (55): Vnuka skoro nevídám, zatímco druhá babička ho má věčně u sebe. Vtírat se k mladým ale nechci

Z hlídání vnoučat nejsem nadšená

A teď se ode mne očekává, že budu s nadšením hlídat vnoučata. Že se v tom snad nějak vyžívám! Ráno děti vstávají v šest hodin, nějak to zvládneme se snídaní do osmi a pak je dlouhá doba do oběda. Hlídám ve chvíli, kdy jsou nemocní, většinou všichni, takže na nějaké běhání venku to moc není. Jindy hlídám, když mladí odjedou na dva tři dny pryč, třeba na lyže, na které jsou kluci ještě malí. „My bychom z toho nic neměli a s tebou si to nádherně užijí!“

Nemám odvahu jim říct, že děti si to možná užijí, ale já budu celou tu dobu trpět. A vzpomínat na dobu, kdy jsem byla doma se synem. S láskou a pokorou na ni vzpomínat, protože byl jeden, kdežto teď mám na krku tři. A Rozárka je stejný raubíř jako dvouletá dvojčata!

Mohlo by Vás zajímat:

Pavel (33): K dvouleté holčičce se nám nečekaně narodila dvojčata. Větší mazec jsem v životě nezažil

Malé děti mě nebaví

A zase se to stalo, zase jsem je měla na krku. Kdo to nezažil, nepochopí. Když pošlu do světa fotku dvojčat, všichni se rozplývají, ale málokdo si dokáže představit, kolik je to práce. Třeba je oba dva najednou obléknout a svléknout. Do toho Rozárka mává Barbínami a ječí, když jí je chtějí vzít. Zároveň tahám z kapes kluků kameny a všelijaké klacky, a bojuju o to, abych je mohla vyhodit.

A co teprve doma! Pro mě jsou čtyři hodiny ráno a pět, šest po odpoledním spaním dlouhé jako století. Co mám s nimi dělat?! Nebaví mě to, neuspokojuje, ať si říká, kdo chce, co chce. Asi jsem špatná babička. Ještě že existuje YouTube a Netflix. Když už jsou od moderních matek zakázané ohrádky, je to záchrana, abych měla aspoň chvíli klid.

Těším se, až děti odrostou a já si konečně budu žít po svém. Chtěla bych ještě cestovat, učit se malovat, vrátit se k hraní na klavír a prostě si trochu žít. Jen doufám, že se snaše moje hlídání nezalíbí a nepřibude ještě čtvrté dítě. Na to bych už vážně nervy neměla a musela bych jí s pravdou ven. Malé děti mě vážně nebaví.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Jiří (45): Ztratil jsem tu nejlepší ženskou, kterou jsem kdy potkal. Bohužel jsem si to uvědomil pozdě a teď už na mě není zvědavá