Pavel (33): K dvouleté holčičce se nám nečekaně narodila dvojčata. Větší mazec jsem v životě nezažil

S manželkou jsme rozhodně chtěli mít dvě děti. Když se ale narodila Adélka, ukázalo se, že není snadné skloubit péči o rodinu s kariérou – oba máme náročné zaměstnání. A tak jsme si řekli, že s druhým dítětem počkáme. Jenže osud rozhodl jinak.

Mohlo by Vás zajímat:

Zuzana (31): Během jednoho roku jsem porodila dvě děti. Na takový šrumec jsem ani v nejmenším nebyla připravená

Doktorka nám oznámila, že čekáme dvojčata

Prvním překvapením bylo neplánované těhotenství mé ženy. Byli jsme s roční Adélkou na dovolené, a když konečně večer usnula, mohli jsme se věnovat sami sobě. Bez stresu, že něco nestíháme nebo že musíme brzo ráno vstávat. A tak nějak se to stalo. Když mi manželka za měsíc ukázala pozitivní těhotenský test, nejdříve jsem se lekl, pak jsem ji ale chytil do náruče a prohlásil: „Neboj se, miláčku! My to spolu zvládneme!“

To jsme ještě netušili, co se dozvíme na ultrazvuku: „Tatínku, maminko, jsou tam dvě kuličky!“ Přišla radost a také trochu pýcha, co jsme dokázali. Pak nám paní doktorka předvedla, že jsou „v jednom pytlíku“, čekali jsme jednovaječná dvojčátka. Jestli jsou to kluci, nebo holky, to v té chvíli ještě nebylo zřejmé.

Mohlo by Vás zajímat:

Karla (42): Manžel si přál pět dětí, nakonec jich máme sedm. A mě mrzí, že na velké rodiny se u nás nemyslí

Těhotenství nebyla procházka růžovou zahradou

Každá žena zvládá těhotenství jinak, všiml jsem si – i když jsem chlap – že některá má mini bříško, jiná před sebou valí obří kouli. Moje manželka valila tu kouli, vždyť tam byla dvě miminka, a k tomu kolem ní pobíhala naše Adélka. Do toho bylo třeba často navštěvovat lékaře, protože při jednovaječných dvojčátkách hrozí nebezpečí, že jedno začne utiskovat druhé. Aspoň tak to chápu jako muž-laik…

Snažil jsem se manželce co nejvíc pomáhat až do porodu, který byl stanoven pouhý týden před termínem a císařským řezem. Manželka sice reptala: „Chci rodit přirozeně!“, ale lékař jí to rozmluvil. A tak jsem naše dvě holčičky držel v náručí jako první já.

Mohlo by Vás zajímat:

Olga (18): Když jsem otěhotněla, nebylo mi ještě ani šestnáct. Matka trvala na tom, že bych dítě měla dát své sestře

Mít rodinu se třemi dětmi dává zabrat

Tři děti na krku, to je záběr! Třeba je dost špatně nacpete společně do auta. Když jsme poprvé chtěli někam vyjet, zjistili jsme, že se nám do auta nevejdou tři autosedačky, museli jsme si proto koupit větší vůz. A s velkým kufrem, kočárek pro dvojčata jen tak nesložíte. Nacpat do bytu jednu větší postýlku pro Adélku a dvě malé pro holčičky také nebylo úplně jednoduché. Nedávno mimina začala lézt a zkuste uhlídat obě dvě a k tomu Adélku, aby jim nepodstrčila něco malého, co by mohla spolknout…

Naše maminka je celkem snadno rozezná, já s tím mám větší problém, pořád propaguju: „Razítko na čelo!“ Snažím se je oblékat dvoubarevně a pak si opakuju: „Červená je Janička, modrá Hanička!“ Ale miluju je obě stejně.

Přestože je nás pět, stihneme spoustu společných akcí. Typická neděle vypadá: zoologická zahrada, botanická zahrada, výstava... S kočárkem se dá zatím dělat úplně všechno, i když s tím pro dvojčata je to náročnější. Ale my to společnými silami s mojí ženou, a dnes už i s pomocí Adélky, zvládáme!

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Veronika (26): Na dovolené jsem si nešťastně zlomila pravou ruku v zápěstí. Banální úraz mi obrátil život naruby