Evropský den památky obětí stalinismu a nacismu: Připomíná pakt Molotov-Ribbentrop a odsuzuje extremismus a autoritářství

Evropskou unií je tento den připomínán od roku 2009. Má poukazovat na uzavření paktu Molotov-Ribbentrop. Symbolizuje také odmítnutí extremismu, nesnášenlivosti a útlaku.

Mohlo by Vás zajímat:

40 let na Sibiři: Rodina Lykových utekla před Stalinovým brutálním režimem i civilizací

Pakt Molotov-Ribbentrop

Smlouva o neútočení mezi nacistickým Německem a SSSR byla podepsána v Moskvě 23. srpna 1939. Podepsal ji ministr zahraničních věcí Joachim von Ribbentrop a Stalinův lidový komisař zahraničí Vjačeslav Molotov. Šlo o to, že ani jedna země vůči té druhé nepoužije vojenskou sílu a nespolčí se proti ní s jejím nepřítelem. Byl to skutečný zvrat ve vztazích těchto zemí. Příměří však trvalo jen do roku 1941, kdy Hitler, v rámci operace Barbarossa, zaútočil na Rusko.

Pakt samozřejmě porušil spoustu mezinárodních norem, smluv a dohod, včetně Pařížské smlouvy. Navíc odsoudil k nezdaru mír nastolený ve Versailleské smlouvě. Západ takové kroky vesele ignoroval, tím pomalu připravoval půdu pro druhou světovou válku. Po válce skončil Ribbentrop před tribunálem, kde coby válečný zločinec, dostal trest smrti.

Mohlo by Vás zajímat:

Josif Stalin a historka o týraném kuřeti: Důkaz diktátorovy krutosti, nebo smyšlenka?

Studená válka a rozpad Sovětského svazu

Památný den má jako takový svůj původ ve studené válce, kdy v západních zemích probíhaly protesty proti Sovětskému svazu. Ty vyústily v takzvaný Baltský řetěz (1989), demonstraci, které se zúčastnily více než dva miliony lidí požadujících ukončení sovětské okupace. Vznikl ale již tři roky před tímto shromážděním, a to na popud uprchlíků žijících v Kanadě a na Západě.

Jako celoevropský památný den ho pak navrhli Václav Havel a Joachim Gauck, spolu se skupinou aktivistů prosazujících dodržování lidských práv a bývalými politickými vězni ze střední a východní Evropy. Datum 23. srpna bylo vybráno tak, aby se shodovalo s podepsáním paktu Molotov-Ribbentrop. Kromě odmítnutí extrémismu a nátlaku je tento den také jakousi reakcí na dezinformace snažící se popřít válečné zločiny Ruska a obhájit okupaci. V současné době se k tomu samozřejmě připojuje i válka na Ukrajině.

Mohlo by Vás zajímat:

Odkud se vzala krutost Adolfa Hitlera? Možná za ni mohla ztráta maminky Klary, která zemřela na rakovinu

Mezinárodní den černé stuhy mimo EU

Mezinárodní den černé stuhy si od roku 2019 připomíná Albánie. Prezident Ilir Meta řekl, že stalinismus a nacismus připravil v jejich zemi o život tisíce nevinných lidí. Kanada se zase připojila již o deset let dříve. Pozadu nezůstává ani Gruzie a Norsko.

Tento památný den si připomíná i Ukrajina, jejíž vláda přirovnala Stalina a Hitlera k Vladimiru Putinovi. Podobně se vyjádřil i londýnský starosta Sadiq Khan, který tvrdí, že v současné době se musí více než jindy ukázat odhodlání bojovat proti extremismu a autoritářství. A nakonec USA. I ty si připomínají Mezinárodní den černé stuhy.

Mohlo by Vás zajímat:

Tajemství Hitlerových očí: Byly vypouklé a příliš velké, přesto dokázaly zhypnotizovat davy