Filip (46): Jakmile někoho vidím bičovat, dělá se mi zle. Může za to trauma z minulého života

Pamatuji si, že jsem asi v deseti letech viděl nějaký film, v němž hlavního hrdinu za neposlušné chování zbičovali. Uvázali ho na lodi k trámu, a jak dopadal bič na jeho záda, tekla mu krev. Když jsem slyšel jeho křik, udělalo se mi zle a pozvracel jsem se.

Mohlo by Vás zajímat:

Milena (47): V našem domě se děje něco neobvyklého. Potkávám snad duše mrtvých lidí?

V rodině se mi jako malému smáli

„No jo, Filípek je citlivý, nemůže koukat na historické filmy. Jak teče krev, zvrací,“ smála se babička. To byla pravda jen částečně. Nevadilo mi násilí. Užíral mě pohled na to, když někoho bičují. A tento pocit mě provází celým životem. I v dospělosti se mi dělá zle, když se musím na tento výjev koukat. Už nezvracím, ale odvracím pohled nebo se snažím scénu ignorovat.

To znamená, že si v duchu zpívám. Nedokážu si to vysvětlit jinak, než že jsem v minulém životě musel tento traumatický zážitek absolvovat. Filmy s jiným druhem násilí mi nic nedělají. Mohu se dívat i na horory. Moje nervová soustava je v pořádku. Jen nevysvětlitelně nezvládám pohled na bičování.

Mohlo by Vás zajímat:

Marie (65): Můj manžel zemřel před deseti lety. Přesto nežiju sama, jeho duše mě nikdy neopustila

Tušil jsem, že mé stavy mají původ v minulém životě

A když náhodou zahlédnu bič nebo uslyším křik, je mi na omdlení. Tento stav nejsem schopen regulovat. Nejsem schopen ho omezit do té míry, aby si toho okolí nevšimlo. Zkrátka zblednu, jsem paralyzovaný nebo se soustředím na to, abych se nepozvracel. Tyto stavy mě donutily pátrat. Navštívil jsem několik vědem i lidí, kteří o sobě tvrdili, že umí nahlédnout za oponu lidského života.

Všichni mi shodně, aniž bych jim dal nějaké indicie, potvrdili, že jsem na světě opakovaně. Jeden věštec mi dokonce přiblížil můj minulý život. Prý jsem žil ve starověkém Egyptě a byl jsem otrokem, což by dávalo smysl. Jenže já tomuto věštění nevěřím. Vzhledem ke své fobii jsem ale hledal odpověď dál. Dokonce jsem na internetu kontaktoval spolek, který se zabýval černou magií.

Mohlo by Vás zajímat:

Simona (23): Navštívila mě tajemná postava. Byl to anděl strážný, nebo duše mé mrtvé sestřičky?

Byl jsem otrokem, kterého ubičovali

Byl jsem nasměrován na skupinu lidí, kteří jsou přesvědčeni o existenci minulého života. Na setkání nás bylo šest. Nejmladší byla asi dvanáctiletá slečna, kterou v minulém životě upálili na hranici, a nejstarší sedmdesátiletý muž, jenž žil jako kovboj na divokém západě. Nikdo se mé fóbii nesmál. Vyslechli mě a řekli mi své příběhy. Těm, kterým bylo v minulém životě ublíženo, měli obdobné pocity jako já.

Naše průvodkyně mi navrhla, že bych mohl absolvovat půlnoční rituál, kdy mě dostane do transu a já uvidím svou minulost. Váhal jsem, ale chtěl jsem poznat sám sebe. Vypil jsem nápoj a oddal se své průvodkyni. Slyšel jsem její zpěv, rytmické tleskání a po chvíli vzdalující se zvuky. Ležel jsem na zemi a moje vědomí cestovalo v čase. Nic jsem neviděl, jen vnímal emoce. Cítil jsem vše… Strach před vykonáním rozsudku, bolest při bičování i následnou smrt. Ráno po obřadu jsem znal odpovědi na své démony a vím, že se jich nezbavím. Prolíná se ve mně dozvuk minulého života. Jen dnes vím, že je to dar. Jako jeden z mála vím, že jsme tu opakovaně. Že smrtí nic nekončí.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Týna (24): Mámu mi nahradila tchyně. Byly jsme tak spřízněné duše, že mě neopustila ani po smrti