Gabriela (44): Někdy od života nedostaneme vše, co chceme. I když jsem udělala maximum, zůstalo jen zklamání

Mám dvě skoro dospělé děti. Poznala jsem Libora, bezdětného zajištěného muže. První měsíce byly neskutečně krásné. Romantické výlety, společné víkendy a velké plány do budoucnosti.

Mohlo by Vás zajímat:

Gabriela (30): Pozvala jsem na rande kolegyni, která se mi moc líbí. Přišla, ale byl to hrozný trapas

Prožívala jsem nádherné období

Po půl roce jsem byla těhotná. Chtěla jsem Liborovi splnit sen být otcem. Libor, ač byl o 6 let starší, život zasvětil práci a na osobní život mu moc času nezbývalo. Malovali jsme si náš sen o rodině, o společném miminku a bydlení. Libor mě zahrnoval pozorností, staral se o mě a každou chvíli mě potěšil nějakým dárkem.

K narozeninám mi dal starší automobil a k Vánocům jsem dostala dokonce novou kuchyňskou linku, po které jsem moc toužila. I děti se na sourozence těšily. Vše se zdálo zalité sluncem a já prožívala nejšťastnější období v životě.

Mohlo by Vás zajímat:

Alexandra (43): Na sítích mě kontaktoval na první pohled kultivovaný muž. Pak se to ale celé nemile zvrtlo

Krutá rána osudu

Byla jsem ve čtvrtém měsíci těhotenství, když se mi udělalo nevolno. Omdlela jsem a cítila se zle. Po příjezdu do porodnice si toho moc nepamatuji. Musela jsem na akutní operaci, plod byl mrtvý a navíc mi musela být odebrána děloha. S Liborem jsme ztrátu miminka obrečeli a snažili se jít dál. Opakovala jsem si, že to byl osud a můj zdravotní stav způsobil i fakt, že jsme byli na rodičovství staří.

Po několika měsících jsem si všimla výrazné změny v Liborově chování. Zdálo se mi, že se přestal v našem vztahu snažit. Už rok jezdil na víkendy, ale přivezl maximálně lahev vína. Nechtělo se mu nikam chodit a nevyvíjel žádnou snahu o nic. Kolikrát jsem ho sváděla a byl unavený.

Mohlo by Vás zajímat:

Lenka (35): Rodiče měli jasnou představu o mé budoucnosti. Když jsem se nechala vyhodit z gymplu, zatrhli mi vysokou

Mám pocit, že se blíží konec vztahu

Nevím, co si o všem mám myslet. Když jsem se Libora zeptala, odpověděl mi: “Co by se mělo dít? Nic.“ Jenže já to vidím. Zdá se mi, že Libor jezdí na víkendy, aby nebyl sám. Ale necítím z něj radost z našeho vztahu. Na mysl se mi derou myšlenky, že jsem byla jen někdo, s kým se rozhodl mít rodinu, ale když není dítě, nebude ani naše šťastná budoucnost. Libor asi nechtěl bezpodmínečně mě, byla jsem jen ta, která mu měla zajistit jeho pokračovatele.

Na začátku vztahu mě na rukou nosil, dělal velká gesta a teď, když nemám dělohu, za mnou jezdí muž, který se o mě nezajímá a jen kouká na televizi. Jeho postoj mě bolí. Já mu dala vše, zbyly mi jen zdravotní problémy a nechci moc, jen lásku. A přitom se klepu strachy, že uslyším, že si našel jinou ženu a za rok ho potkám ve městě, jak vozí kočárek. Děsím se toho, co se mu honí hlavou, když je duchem nepřítomný.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Miroslav (26): Přítelkyně má přitažlivou sestru, která se s ničím nepáře. Už máme jedno malé intimní tajemství