Gabriela (54): Putování za výprodeji je můj sport. Ve slevě jsem „sehnala“ i manžela

Každý máme nějaký ten sport. Někdo rád běhá, jiný hraje golf. V mém případě se "sportem" stalo nakupování. Ne však ledajaké. Od devadesátých let totiž o víkendech a dovolených nedělám snad nic jiného, než že jezdím za všemožnými slevami či výprodeji. A to nejen v Čechách, ale i do zahraničí.

Mohlo by Vás zajímat:

Darina (28): S mužem mého srdce jsem se seznámila úplně neromanticky. Vyhlédla jsem si ho v supermarketu

Miluji výprodeje

Zní to šíleně? Jenže není. Kupříkladu taková cesta za zlevněným luxusním spodním prádlem do jiného města pro mě byla především skvělým výletem. Brzy ráno jsem vstala, připravila se, naplánovala cestu a pak už jen sedla za volant a jela. Dříve to bylo složitější, dle papírových map, dnes už to je jednoduché díky navigaci.

Scénář býval dlouhá léta stejný. Hned po příjezdu na místo jsem vyrazila za vytčeným cílem, tedy věcí, o kterou jsem měla zájem. Pak už následovala „volná zábava“. Poznání různých místních kaváren, ale třeba i kultury. V centrech menších měst jsem nikdy nevynechala výlet na historická náměstí.

Leckdy se mi cíl cesty naplnit nepovedlo. Buď byla příliš velká fronta zájemců anebo požadovaný produkt již patřil již do kolonky „vyprodáno“. Přesto jsem nezoufala. Moje cesty za nákupy bývaly především výlety, nikoliv počítačová hra, ve které hlavní hrdinka musí získat diamantovou sošku, jinak nemůže dál...

Mohlo by Vás zajímat:

Otýlie (41): Miluju masopustní průvody. Na jednom jsem se seznámila se svým manželem

Muži nerozumí nakupování

Můj nákupně-cestovatelský koníček byl samozřejmě časově náročný, a tak jsem se mu většinou věnovala sama. Jeden přítel mi po roce vztahu řekl, že jsem blázen, když se takhle pořád za něčím honím. Druhý zase ohrnul nos s tím, že když něco chci, mám si to nechat poslat. Ale! Ne za jeho peníze...

Ani jeden vztah mi nevydržel dlouho a já se tudíž ve volném čase dál oddávala nákupnímu cestování. Proč ne? Znám kupříkladu ženu, která i s manželem cestuje pouze proto, aby všude, kam dojedou, ochutnávali meníčka místních restaurací. Vidí přitom jen jídlo. To já zase navštívím i památky.

Co se nákupů týká, kdekdo říká, že na věci mám čuch. Horší už je to se vztahy. „Ty bys mohla najít ideálního partnera snad jen ve výprodeji...“ smála se mi jednou kolegyně. Ne, nemyslela to zle. A vlastně měla i pravdu. Nejsem zrovna partie pro každého. Její slova mi uvízla v paměti...

Mohlo by Vás zajímat:

Jolana (24): Rozvedený hezoun byl balzámem na mou utrápenou duši. Naštěstí přijal můj trapas s humorem

Seznámili jsme se ve frontě

Jednoho dne jsem se dozvěděla o velkém výprodeji počítačové techniky. Můj starý notebook dosluhoval a já neodolala. Bylo mi jasné, že musím vyrazit brzy ráno. Jenže ač jsem na místo dorazila v šest, fronta už vedla ode dveří obchodu až k parkovišti.

„Ach jo...“ vzdychla jsem a šla zkusit štěstí. Ve chvíli, kdy jsem šla kolem fronty, abych viděla alespoň začátek, se dal se mnou do řeči sympatický muž. Najednou mi došlo, že jsem v té frontě snad jediná žena.

Když jsem namítla, že už si nemohu dál povídat a musím se jít postavit do fronty, rozhodl, že patřím k němu. A tak jsem se postavila vedle. Pán za námi sice chvíli reptal cosi o neuvěřitelných věcech, ale k ničemu mu to nebylo. S tím chlapem z fronty na výprodej jsme nejen pořídili nový notebook, ale už jsme spolu i zůstali. A je to vážně neuvěřitelné, dodnes jsme manželé!

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Eva (30): Výlet na houby se změnil v seznamku. Kromě hříbků jsem našla i jednoho fešáka

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.