Hana (44): Svěřila jsem se tchyni s nevěrou svého muže. Její reakce mě dokonale odzbrojila

Tušila jsem, že mě František (48) podvádí. Byla jsem na dně, a protože jsem považovala tchyni za kamarádku, řekla jsem jí o tom. Že jsem raději nemlčela!

Mohlo by Vás zajímat:

Pavlína (45): Tchyně mě viní, že se nevídá s vnoučaty. Přitom za to může její nepovedený syn

S tchyní jsem byla zadobře

Moje tchyně je fajn ženská, nikdy jsme se kvůli ničemu nehádaly. Nechává mě vést si po svém domácnost, nekecá mi ani do výchovy a občas si s ní ráda zajdu na skleničku. O Františkovi moc nemluvíme. Že bych s tchyní pomlouvala jejího syna, to se nestává. Zaprvé nebyl důvod a zadruhé jsem za těch dvanáct let pochopila, že ho miluje nade vše.

To je správné, jsem vlastně ráda, že mají takový hezký vztah. Nicméně když jsem zjistila, že má můj muž bokovku, tchyně jsem se stranila. Byla jsem zoufalá, sháněla důkazy a měla problémy se spánkem i jídlem. Bylo znát, že se se mnou něco děje. Nemohla jsem se jí svěřit, čekala jsem, že František milenku pustí k vodě a bude klid.

Bála jsem se toho, že když vyslovím problém nahlas, bude se muset Franta rozhodnout. Co kdyby mě opustil? Nedovedla jsem si to vůbec představit. S tchyní jsem se potkala jedno odpoledne a ona se okamžitě strachovala o moje zdraví. Já se rozplakala jako malá holka. Myslela jsem si, že by mi snad mohla pomoct. Třeba Frantovi domluvit?

Mohlo by Vás zajímat:

Tereza (30): Tchyni mám raději než svoji mámu. Náš vztah rozhodl o tom, že se vdám, chtěla jsem patřit do její rodiny

Její výraz se úplně změnil

Po chvíli váhání jsem se jí svěřila. Tchyně zkoprněla a odtáhla se ode mě. Viděla jsem na ní, jak se musí přemáhat, nebyla by dobrá herečka. O jeho záletech už věděla. Místo toho, aby se na svého syna rozzlobila, začala mi vytýkat, jaká jsem manželka.

„Víš, chlapi občas potřebují změnu. Je jen na nás, jestli jim k tomu dáme důvod. Vím, že jste měli poslední dobou problémy. Franta vypadal nějak smutně,“ vykládala mi a já nemohla najít vhodná slova. Nechtěla jsem uvěřit tomu, že není na mé straně. Dokonce hledá problém u mě. „On se ti svěřoval? Já nevím o tom, že bych něco dělala špatně. Nevěřila bych, že ho budeš omlouvat...,“ vyjela jsem na tchyni.

„Je to můj syn,“ přerušila mě významně. Doporučila mi, abych ho nechala, ať si užije a sám se vrátí domů. Od té doby uběhlo pár měsíců a můj vztah s tchyní velmi ochladl. Už nejsme kamarádky a myslím, že ani nebudeme. Franta nevěru popřel, nicméně se ukázalo, že už je po všem.

Mohlo by Vás zajímat:

Eliška (40): Tchyně asi začíná trpět stařeckou demencí. Její návštěvy nám přinášejí jenom trápení

Rozhodla jsem se to tchyni natřít

Po nějaké době mi pořád vrtalo hlavou, jak se ke mně ta ženská mohla takhle zachovat. Vymyslela jsem malou lest, abych ji trochu naštvala. Dva víkendy po sobě nám hlídala děti a já pokaždé odjela na wellness s kamarádkou. Nicméně tchyni jsem pouze naznačila, že potřebuju změnu a každý si musíme čas od času užít.

Spiklenecky jsem na ni mrkla, aby pochopila můj dvojsmysl. Její výraz pohoršení stál za to. Královsky se bavím, kdykoliv si vzpomenu, jak zalapala po dechu. Svědomí mám čisté. Jsem ale ráda, že si tchyně myslí, že má syna paroháče. To jí musí pěkně hýbat žlučí.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Nela (45): Manželova nevěra mi hnula žlučí, ale odpustila jsem mu. Jenže dcera se s tím nedokáže smířit