Hanka (29): Jsme veselá rodina. Na konci roku slavíme zhasínání stromku a pálení adventního věnce

Táta chtěl dva syny a má čtyři dcery. Máma mu vždy říká, že dělala, co mohla – ale málo se prý snažil on! A mamka se snažila dokonce tak, že kromě starších sester Anny a Marie mám dvojče, Blanku. Když jsme pak byly v pubertě, a táta nás měl plné zuby, často nám vyhrožoval, že nás vymění s nějakým zámožným ropným magnátem za velbloudy, protože s těmi by měl více klidu. A tak se u nás komentovalo všechno, a ani Vánoce se podobnému přístupu nevyhnuly…

Mohlo by Vás zajímat:

Květa (71): Vnuk mi přiznal, že v rodině losují, kdo si mě vezme na Vánoce. Tak jsem je všechny vypekla

Tradice, kterou vymyslel kocour

Už deset let se 30. prosince scházíme na zhasínání vánočního stromku. Tradici založil kocour Jožin, který stromek, a vše co na něm viselo a blikalo, považoval za nepřítele, na něhož vytrvale útočil, až se mu ho den před silvestrem podařilo definitivně zhasnout a shodit. „Ani ten kocour už tady to blikací monstrum nechce! Odneste to konečně pryč!“ zajásal tatínek, který tak jako mnoho mužů vánoční „blázinec“ nemusel, a stromek šel z domu.

Rok na to otec na Štědrý den u večeře prohodil: „Dohodnul jsem se s Jožinem, že třicátého bude slavnostní zhasínání. A pozval jsem tetu Irenu a Moniku s rodinami.“ Ten večer byl naprosto dokonalý – „Zhasínání“ se ujalo! Poté, co Jožin, zakladatel nové rodinné tradice, odešel za duhový most, zpíváme při tradičním zhasínání a odstrojování stromku na jeho počest poněkud upravený hit Ivana Mládka: „Jóžin z bážin už si drápy brousí, Jóžin z bážin už si kroutí fousy…“

Mohlo by Vás zajímat:

Adam (62): Rozvedená sousedka po mně jede jako šílená. Zdá se, že mě čekají divoké Vánoce

Babí chtěla ušetřit

Dva roky po "Zhasínání"se v rodině ujala další povánoční tradice. Pálení adventního věnce, tedy spíš věnců. Za tuto specialitku může naše extrémně spořivá babička, která zcela oprávněně považovala dokonale suché věnce za skvělý materiál k podpalu krbu i kamen.

„Holky, poptejte se po známých, vždyť je to taková škoda vyhazovat do popelnice, hoří to jako podpalovač,  dostaly jsme od babí instrukce. Pochopitelně jsme rozhodily sítě po kamarádech, obvolaly bratrance a poslední lednovou sobotu se u babičky „sešlo“ 33 věnců. Babi byla ale nakonec zklamaná, spálili jsme jí totiž všechny. Takové plýtvání!

Mohlo by Vás zajímat:

Karolína (38): Vánoce se pro mě každý rok mění v závody. Chci totiž, aby děti měly na svátky hezké vzpomínky

Táta je z tradice nadšený

„Na příští rok potřebujeme aspoň dva věnce na hlavu,“ zavelel tatínek, který se pro novou tradici nadchl. Při čtvrtém nebo pátém velkém pálení nás Hanka vtipně označila za pohanskou sektu. Otec, který Vánoce nemusel, byl pochopitelně nadšený. „Ano, jsme Děti plamene a přinášíme tomuto domu očistu ohněm,“ halekal dramaticky při zapalování.

Jenže další rok si už nepamatoval, co přesně minule říkal, a tak to různě obměňuje. Jednou jsme Děti plamene, jindy Lid ohnivé vody pak Děti báby Járy – babička se jmenuje Jaruška – a podobně. Jsem zvědavá, co za perly uslyšíme letos.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Monika (37): Přítel chce skoro po roční známosti trávit Vánoce u matky. Vymyslela jsem, jak se mi pomstím

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.