Květě se pěkně podařilo přelstít vlastní příbuzné. Když jí vnuk prozradil, že každý rok v rodině losují, kdo si ji k sobě vezme na svátky, rozhodla se jednat. A konečně se jí daří prožívat Vánoce podle sebe.
Všimla jsem si, že jsem přítěží pro rodinu. Zvou mě k sobě na Vánoce jako za trest, slyšela jsem snachu, jak se dohaduje s dcerou. Když jsem se rozhodla zůstat doma, hned byl oheň na střeše. Jsou to pokrytci, musela jsem si vymyslet, že čekám návštěvu.
Dříve jsme trávili svátky všichni pohromadě
Co mi paměť sahá, Vánoce trávila rodina pěkně pohromadě. Vídali jsme si pravidelně u těch, kteří měli zrovna nejmladší děti. Moje děti už ale začaly trávit svátky po svém, v mnohem menším kruhu a časem z toho byl zvyk. Já byla dlouhé roky na Štědrý den na střídačku u dětí nebo u bratra a jeho ženy.
Protože jsem zůstala sama, bylo jednodušší odvézt mě k někomu na návštěvu. U mě svátky nikdo netrávil už dvacet let, ani nemá smysl pořizovat si stromeček. Minulý rok jsem se ale naštvala, protože jsem si vyslechla hovor, který nebyl určený pro moje uši. Snacha se měla lépe zavřít v ložnici a nehulákat na celé patro.
„No to je perfektní, chtěli jsme to udělat letos netradičně, pozvat známé, takže Květa mezi námi bude sedět jako pecka,“ uzavřela naštvaně hovor a to mě dopálilo. Nedala jsem na sobě nic znát, ale už jsem si rozmýšlela, jak budu postupovat. Pak jsem ve vhodnou chvíli nadhodila, že zůstávám na Vánoce sama – to bylo teprve haló!
Samota mi byla odepřena
Dozvěděla jsem se, že dělám schválně scény a dožaduju se pozornosti. Děti na mě byly naštvané a nikdo nesouhlasil s tím, abych byla na Vánoce sama, byť jen jeden jediný den. Přijde mi to pokrytecké. Zvali mě jen z povinnosti a přitom mi nedovolí udělat si pohodu po svém. Koupila jsem si stromeček a těšila se, že budu celý den v pyžamu.
Konečně nebudu muset u nikoho na Štědrý den sedět v šatech a dodržovat jejich zvyky. Jenomže nikdo mi nevěřil, že je to to, co doopravdy chci. Všichni si mysleli, že když budu na Štědrý večer sama, přijdou na mě těžké deprese. Jako bych nebyla sama většinu večerů v roce. Ale já už ze svého plánu couvnout nechtěla!
Vymyslela jsem si, že jsem na štědrovečerní večeři pozvala svoje dávné přítelkyně, které jsou rovněž ovdovělé. Teprve poté se moji příbuzní uklidnili a respektovali moje rozhodnutí. Nikdo tedy netušil, že budu večer opravdu sama a bylo to blaho! Prošla jsem se na náměstí, nakrmila labutě a zašla na hřbitov, kam moje děti na Vánoce chodit nechtěly. Večeři jsem si dala u pohádky a usnula už v osm večer.
Letos jsem dětem řekla, že jedu do lázní
Čas letí jako splašený a letos došlo na úplně stejný problém. Nechci už se nikam vnucovat, vnuk mi prozradil, že si mě každoročně losují. Minule jsem si to užila a letos chci zas. Udělala jsem pro rodinu něco naprosto nečekaného. Koupila jsem si ubytování v lázeňském penzionu.
Do poslední chvíle jsem o tom nikomu neřekla, věděla jsem, že mě zasypou otázkami. Dělám tajemnou a oni si myslí, že mám nějakého lázeňského šviháka. Tak ať! Hlavní je, že si na stará kolena dělám Vánoce podle sebe a nenechám se někde vláčet jako páté kolo u vozu.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.