Hanka (37): Moje máma a tchyně se nesnášejí. Soupeří o vnoučata, děti z toho už mají trauma

Když se narodily děti, byla jsem nadšená, že obě babičky budou mít možnost je vídat. Máme to štěstí, že obě bydlí nedaleko nás. Mamka i tchyně jsou navíc stejně staré, obě jsou už několik let vdovy. A tak jsem si naivně myslela, že budou mít hodně společného a že se stanou kamarádkami, kterým půjde hlavně o blaho vnoučátek. Ale vypadá to, že jim jde o něco trochu jiného...

Mohlo by Vás zajímat:

Eva (65): Nechci být jen hlídací babička, ale snacha to nerespektuje. Vyhrožuje mi, že vnoučata už neuvidím

Jejich neustále soupeření se mi vůbec nelíbí

Zatímco spousta mých kamarádek řeší situace, že babičky jsou daleko a nemohou hlídat. Nebo zkrátka mají i jiné starosti a záliby a vnoučata si berou, jen když opravdu musí. My řešíme pravý opak. Obě dámy totiž nejspíš soupeří o titul “Babička roku.” Jen se z toho stala ale už dost nehezká soutěž, která nás s manželem dost znepokojuje.

„Podívej se, co jsem dětem koupila,“ říká mi často mamka, když k nám přijde. A tchyně na to reaguje stejně, jen s větší dávkou přehnané vřelosti. Místo abychom si všichni užívali společné chvíle, je to neustálý boj o to, kdo dětem poskytne lepší dárky a větší zážitky.

Každé prázdniny vidím, jak se předhánějí, kdo vezme děti na lepší dovolenou, kdo pro ně má zajímavější program. Ze začátku si to děti náramně užívaly. Jak by taky ne. Takový servis a rozmazlování by se líbilo asi každému dítěti. Já z toho samozřejmě nadšená nebyla. Ale prý jim nemám kazit radost. Jenže, ony kazily radost mě. Vlastně jsem měla co dělat, abych se jim také nějak zavděčila, když babičky jim tolik dopřávaly a stále dopřávají.

Mohlo by Vás zajímat:

Františka (29): Tchyně nemá o vnuka zájem. Kdykoliv ale může, chlubí se a lže, jaká je prima babička

Pomluvy a neshody řeší před dětmi

Jenže děti povyrostly a jsou mnohem vnímavější. A tak se bojů a tahanic mezi babičkami začínají všímat a jsou z toho dost rozhozené. „Proč se babičky pořád hádají, mami?“ zeptala se mě nedávno dcera, a já nevěděla, jak jí na to odpovědět. ”Babička Věrka mluvila dost ošklivě o babičce Lídě. Nevěděl jsem, co mám na to říct,” přidal se syn. A to mě pořádně rozhodilo. Přesně tohohle jsem se bála.

Moje máma jim prý například říká, že druhá babička ani pořádně neumí uvařit. Tchyně si zase neodpustí poznámky o tom, že mamka je „staromódní“ a nic neumí dětem pořádně vysvětlit. Přijde mi to opravdu směšné. Chovají se samy jak malé děti. A nedají si říct.

Mohlo by Vás zajímat:

Zuzana (38): Tchán se po smrti manželky úplně změnil. Vnoučata se ho bojí a já už nevím, jak mu pomoct

Naše domluvy moc nezabírají

Vysvětlovala jsem jim oběma, že tyhle boje dětem jen škodí. „Proč to děláte? Jsou to přece vaše vnoučata,“ řekla jsem jim jednou na rodinném setkání, kde jsem už měla pocit, že to přehánějí. „No tak, Hanko, já přece jen říkám pravdu,“ odpověděla máma s lehkým nádechem ironie. Tchyně na to jen tiše přikývla a pronesla, že to vlastně dělá pro děti, aby „věděly, na čem jsou“. Vůbec tomu nerozumím. Nechápu, co si tak strašného udělaly a proč se tak nesnáší. Každopádně to odnášejí nejvíc děti a babičky si to ani neuvědomují.

Připadá mi, že jim nejde o nejlepší blaho dětí, ale o jejich vlastní ego. S manželem jsme to už řešili mnohokrát. I on se snažil zasáhnout. „Musíme jim oběma vysvětlit, že takhle to dál nejde,“ navrhl, když viděl, že jsem na pokraji sil. Jenže když jsme si s nimi promluvili, obě se tvářily, že vše chápou, že se budou snažit, ale další den začalo vše nanovo. Cítím, že už to nezvládám. Místo radosti z toho, že naše děti mají dvě aktivní babičky, které se můžou přetrhnout, aby je měly u sebe, mám jen stres z jejich věčných konfliktů. Chci, aby si děti vzpomínaly na babičky jako na milující a inspirující ženy, které jim mnoho předaly. A ne jako na dvě soupeřící báby, které nemají rozum a navzájem předhánějí a podrážejí.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Lucie (34): Z mojí mámy se stala zapšklá babka. Stále jen peskuje vnoučata a nikdo se s ní nechce vídat