Premenstruačním syndromem trpí mnoho žen. Některé jej zvládají v poklidu, jiné problematicky. Helena patří k těm, které zažívají až neuvěřitelné zdravotní komplikace.
Menstruaci mám spolehlivou jako hodinky. Nikdy nemeškala a od nějakých 13 let jsem neměla jediný gynekologický problém. „Infekce, mykózy - co to je?“ říkala jsem často kamarádkám. Dítětem štěstěny přesto nejsem, možná právě naopak. Už mnoho let mě měsíc co měsíc trápí těžký premenstruační syndrom.
V dospívání jsem PMS zvládala ještě celkem dobře
Ten šel ještě ve dvaceti celkem dobře snášet. Prostě jsem věděla, že mé dny přijdou tehdy a tehdy, a když se dostavily, bylo už jen zapotřebí vzít si lék proti bolesti. Tady jsem si vhodný okamžik musela opravdu pohlídat, protože jak jsem ho prošvihla, zabránit rozjeté bolesti nebylo jednoduché. A bolesti to dokázaly být velmi silné, takové, jaké nelze ignorovat.
Pokud jsem ale prášek vzala včas, o přicházející menstruaci jsem skoro nevěděla. Křeče mi přesto vadily. V tu dobu jsem ale netušila, že může být ještě hůř. K celkem příjemným příznakům, jako třeba růst prsou, se postupně přibalovaly i příznaky nepříjemné. Jako vícedenní nespavost nebo nevolnosti, které stejně rychle přišly, jako odešly. A bylo ještě hůře…
Po třicítce se dostavila menstruační chřipka
Po třicítce jsem už musela počítat před každou menstruací také se zácpou a velmi nepříjemným vysycháním sliznic. Lékaři mi tehdy doporučili hormonální léky, protože můj problém hormonálního rázu je, jenže já se jich obávám. Děsí mě vedlejší účinky, jako přibírání na váze nebo vypadávání vlasů, a nerada bych došla do stádia, kdy budu vážit metrák a na hlavu natahovat každé ráno paruku, protože v naší rodině sklony k oběma problémům máme.
Po zralé úvaze jsem se rozhodla bojovat přírodními prostředky, ale ne vždy úspěšně. Některé měsíce jsou snáze překonatelné, jiné vysloveně krizové. Zvlášť poslední dny, kdy mě v rámci PMS potkala takzvaná menstruační chřipka. Začalo to nenápadně večer drobným pálením v krku, ale než jsem se stačila vzpamatovat, do rána mě bolelo hrdlo jako při angíně. Tu jsem očekávala.
Divné mi sice přišlo, že jsem jinak úplně zdravá, žádná rýma natož horečka, ale nepřikládala jsem tomu váhu. „Testy vše ukážou,“ uklidňovala jsem se. Jenže testy u obvodní lékařky byly více než zarážející. Vážná angína ani viróza se nepotvrdily a já byla podle všech ukazatelů zdravá.
Asi budu muset začít brát hormony
Jenže, co enormně zarudlý krk a bolesti k nevydržení? Nakonec jsem dostala doporučení na různé pastilky a čaje. Bolest se nicméně ani po několika dnech nevylepšovala a já začínala propadat panice. „Tak jsem nemocná, nebo ne?!“ zněla otázka a odpověď přišla zanedlouho. Za vším stál PMS a zřejmě zblázněný hormonální systém, v důsledku kterého přišla bolest v krku jako alergická odezva na přemíru hormonů.
A já? S rozumem si už připadám tak trochu v koncích. Křeče v břiše, nadměrné chutě nebo zácpa se ještě přejít dají, klidně i zvýšená čichová aktivita, ale úporné bolesti v krku jako při angíně už mi připadají moc. Jen stále nevím, zda je vhodné do mého hormonálního systému zasahovat. Bojím se, aby se tím vše ještě nezhoršilo.