Helena (38): Chtěla jsem opravdu vážný vztah. Jenže svatba, manželství a výchova dětí mě ve skutečnosti děsí

Moje předešlé vztahy nevedly nikdy k manželství a k dětem. Pak jsem se rozhodla, že jsem připravená na něco vážného a poznala jsem Petra. Všechno vycházelo podle plánu, ale když jsem si nasadila snubní prsten, najednou jsem si všechno rozmyslela.

Mohlo by Vás zajímat:

Magda (26): Kdysi jsem si řekla, že než budu mít vážný vztah, vyspím se s deseti muži

Chtěla jsem konečně něco víc

Prožila jsem tři dlouhé vztahy, ale žádný z nich by se asi nedal považovat za takzvaně vážný. S Michalem jsme měli častěji vztah na dálku, než na blízko. Možná proto nám to vydrželo tak dlouho. Stejně tak s Davidem, se kterým jsem si vyzkoušela volnější druh vztahu. Mohli jsme dokonce randit s dalšími lidmi, ani jsme na sebe nežárlili.

Možná to nebyla velká láska, ale cítila jsem se svobodně. Dokud si ovšem David nevzal jednu ze svých bokovek za manželku a tím mě vyšachoval ze hry. S Lubošem jsem pak měla vztah částečně pracovní, takže jsme spolu byli spíš byznys partneři. O ruku by mě nikdy ani nepožádal a děti mít nechtěl. Po našem rozchodu jsem pochopila, že mi ujíždí vlak.

Jestli chci ještě stihnout založit rodinu, měla bych si najít opravdu vážný vztah. Nevěděla jsem, jak na to a nenapadlo mě nic lepšího, než si status „hledám vážný vztah“ napsat přímo do profilu na seznamce. Kupodivu se mi ozvalo mnoho zájemců, mohla jsem je přebírat vidlemi. Jako zázrakem jsem ale natrefila hned na poprvé na skvělého chlapa.

Mohlo by Vás zajímat:

Eva (45): Celý život čekám na vážný vztah. Proč muži utíkají, když zjistí, že mám dceru?

Byli jsme pro sebe jak stvoření

S Petrem jsem si rozuměla na první dobrou. Měl dost podobné zkušenosti ve vztazích jako já. Na nic si nehrál a toužil po rodině, pevném svazku a důvěře. Navíc mezi námi fungovala i chemie, nebylo nutné se do ničeho nutit. Ani jsem nemohla uvěřit tomu, že to tak krásně vyšlo.

Po půl roce už jsme znali vzájemně svoje rodiny i kamarády. Petr se nebál mluvit o svatbě a čekalo nás společné bydlení. Byt jsme rekonstruovali také oba dva, líbilo se mi, že můžu mít všechno podle svých představ. Jenže pak Petr opravdu vyrukoval se snubním prstenem a ve mně se něco zlomilo.

Začalo to tím, že mě občas přepadl záchvat úzkosti. Pak jsem se nedokázala uvolnit při milování. Měla jsem noční můry o svatbě a nakonec jsem nemohla spát už skoro vůbec. Když jsem si představila, že zásnuby zruším, hned se mi udělalo lépe. A pak jsem to konečně pochopila.

Mohlo by Vás zajímat:

Daniela (47): Stačila jedna návštěva plesu a přítel klidně zahodil náš roční vztah. Prý nechce vedle sebe starou bábu

Závazků se bojím ve skutečnosti já

„A není problém v tobě? Třeba sis hledala schválně muže, co nestojí o nic vážného?“ kápla na to kamarádka. Nejdříve jsem jí oponovala, ale měla pravdu. To já jsem se nehnala do ničeho vážného. Jen jsem měla dojem, že bych to měla udělat. Protože jsem chtěla splňovat představu společnosti.

Ze svatby, manželství a výchovy dětí mám ale evidentně velký strach. Obdivuji všechny, kdo do toho jdou dobrovolně a jsou s někým celý život. Já se musím s Petrem rozejít a vysvětlit mu, že jsem se spletla. Nečekám, že mě pochopí a možná mu tím nadobro změním pohled na ženy a vztahy. Ale nechci jít do ničeho z donucení.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Milena (31): Myslela jsem si, že jsem konečně našla normální vztah. Pak jsem ale objevila jeho tajný zápisník