Helena (54): Máma potřebuje neustálý dohled, ale odmítá odejít do pečovatelského domu. Od toho má prý rodinu

Už je to několik let, co se moje máma nedokáže postarat sama o sebe. Nemůže chodit, špatně vidí, bolí ji klouby. Bydlí ve vlastním bytě, ale denně za ní někdo musí dojet a podívat se, jestli neupadla, a pomoct jí do sprchy, aby se umyla.

Mohlo by Vás zajímat:

Zita (57): O zdraví jsem se starala, abych měla na stáří klid. Moje zubařka mi ale udělala čáru přes rozpočet

Máma nechce nikoho cizího pustit do bytu

Staráme se o ni já a můj mladší bratr. Střídáme se každý den, protože máma nedovolí cizímu člověku vejít k sobě do bytu. Zkusili jsme najmout ošetřovatelky i ošetřovatele, ale ani jim neotevře, a když přijdeme s nimi, pustí do bytu jen mě nebo bratra.

„Od toho, aby se o mě někdo staral, až budu stará a nemocná, mám rodinu. Nemusíte za mě vyhazovat peníze, stačí, když zajdete,“ argumentuje. Co ale máma odmítá pochopit, je, že s bráchou máme vlastní životy, vlastní rodiny a práce.

Mohlo by Vás zajímat:

Aneta (33): Můj mladší přítel ještě nedospěl. Někdy si myslím, že je to další dítě, o které musím pečovat

Jednu ošetřovatelku vyhodila kvůli sandálům

První ošetřovatelka, kterou máma vyhodila, k ní přišla v sandálech a mamce to přišlo podivné a podezřelé a vyhodila ji obratem z bytu. Když jsem se na to mámy ptala, řekla mi, že vypadala jako hipísačka a určitě ji chtěla okrást.

Ono to může znít úsměvně, ale za pár dní jsme se museli s bratrem u matky vystřídat asi desetkrát a nakonec jsme ji našli ležet v koupelně, protože se nám snažila dokázat, že nepotřebuje cizí osobu, která se o ni bude starat.

Od této nehody strávila několik týdnů v nemocnici s naštípnutou holenní. S bráchou jsme tehdy sice byli neustále na telefonu a v nemocnici, ale odpočinuli jsme si. V téže době mi bratr oznámil, že se chce odstěhovat z našeho rodného města za prací přes půl republiky. Být na mámu sama, by na mě bylo moc.

Mohlo by Vás zajímat:

Rozárie (58): Děti jsem vychovávala, jak nejlépe jsem uměla. Dcera se mnou ale nemluví a syn mi zůstal na krku

Mamka radši umře sama v bytě, než by šla do pečováku

Během jejího pobytu v nemocnici jsme začali obvolávat ty nejlepší ošetřovatelské domy, které jsme našli. Bratr slíbil, že mi přispěje, aby starost o matku nepadla jen na mě, ale samozřejmě jsme museli počkat na to, co na to řekne máma.

Samozřejmě, že když jsme jí to oznámili, byla méně než nadšená. Řekla nám, že se z vlastního bytu nehne ani na krok, i kdyby měla zůstat úplně sama a umřít tam. Pořád se ji snažím přesvědčit, ale nemyslím si, že budu úspěšná. Spíš se zdá, že se o mámu budu muset postarat sama.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Šimon (49): Řekl jsem manželce, že vypadá jako její matka. Takovou reakci jsem od ní neočekával