Den, kdy praskly krvavé orgie: Před 410 lety se svět poprvé dozvěděl o čachtické paní

Alžběta Báthory se narodila 7. srpna 1560. Stejně jako její příbuzné i ji samotnou sužovaly negativní povahové vlastnosti jako samolibost, pýcha, tyranství či zvrácené sexuální praktiky. Po odhalení jejích zločinů byla odsouzena k vězení na svém vlastním hradu. Před soud se nikdy nedostala.

Mohlo by Vás zajímat:

Bran, tajemný hrad hraběte Drákuly: Nad jeho ohavnostmi dodnes zůstává rozum stát

Narodila se z incestního vztahu

Alžběta Báthory se narodila jako nechtěné dítě z incestního vztahu. Její dětství mělo daleko od toho, aby jej šlo označit za bezstarostné. V pouhých patnácti letech se musela navíc provdat za Františka Nádastyho, který byl velmi krutý a nemilosrdný. Naštěstí ho ale nemusela často vídat. Hlavní náplní jeho života byl boj s Turky.

K touze po krvi přivedla hraběnku pouhá náhoda. Když ji její služebná česala, několikrát ji zatahala za vlasy, což Báthory rozčílilo, a nechala proto nebohé děvče zbít. Když na ni během vykonávání trestu dopadlo pár kapek krve, namluvila si, že její pleť vypadá o něco mladší. Samozřejmě šlo o absolutní nesmysl, který však připravil o život až šest set dívek.

Mohlo by Vás zajímat:

5 statečných žen historie: Čekala je smrt v plamenech i nelidské mučení v nacistických kobkách

Čarodějnice a skřet

Je jasné, že hraběnka nepáchala své činy zcela sama. Mezi její pomocníky patřil skřet Jan Ficko, a hlavně údajná čarodějnice Dora Sentešová, jež pro Báthory vymýšlela další a další praktiky, kterými mohla mučit své oběti.

Veškerá zvěrstva se dařilo dlouho tajit, neboť vše probíhalo v hlubokém sklepení pod hradem. Křik a pláč dívek tak nikdo neslyšel. Lidé si sice mezi sebou povídali, že se tam dějí nekalé věci, nikdo neměl ale odvahu promluvit. Zakročit musel až palatin Juraj Thurzo, který vtrhl s vojáky na hraběnčin hrad.

Mohlo by Vás zajímat:

Český Jack Rozparovač Martin Roháč: Šílený kanibal, kterému při popravě trhali maso a lámali kosti

Vězněm ve vlastním hradě

Pomocníci Báthory byli odsouzeni k smrti. Hraběnka se stala doživotním vězněm na vlastním hradě. Dlouho ale za své zločiny nepykala. Zemřela čtyři roky po vynesení rozsudku. Přesný počet obětí není doposud znán, jisté však je, že patřila mezi největší masové vrahy své doby.

Z hradu dnes zbyly již jen trosky a část podzemí, přesto se v něm vyskytují paranormální jevy. Jsou zde pozorovány zamlžené postavy. V roce 2016 se do neveřejných prostor hradu vydala slovenská skupina lovců duchů. V chodbách, kudy kráčely hraběnčiny oběti vstříc svému neblahému osudu, se podařilo na magnetofon zachytit křik a dětský pláč.

Mohlo by Vás zajímat:

Záhadné sanatorium Beelitz: Léčil se tu Hitler, dnes je to město duchů

Zdroje informací:

Wikipedia.org: Alžběta Báthory