Nemocniční komplex Beelitz milují lovci duchů, fotografové i vyznavači urbexu. Od roku 1990 sice sanatorium chátrá, ale i tak se už nikdy nezbaví své minulosti. Kromě toho, že se zde léčil i budoucí nacistický vůdce Adolf Hitler, sloužilo zařízení i k hrůzným pokusům na lidech.
Stavba nemocnice Beelitz započala v roce 1898 a skončila v roce 1930. Ve finále se v léčebně nacházelo šedesát budov, včetně restaurace, řeznictví či pošty. Kromě vojáků se zde léčili i lidé s různými potížemi. Rozloha celého komplexu je 200 akrů, což z něj v době jeho slávy dělalo prakticky samosprávné městečko.
Léčil se tam i Hitler
S příchodem první světové války se Beelitz změnil na vojenský lazaret. Dveřmi sanatoria prošlo více než dvanáct tisíc německých vojáků, mezi nimi i Adolf Hitler, který byl tehdy pouhým kaprálem. Léčil se zde ze zranění, které utrpěl během bitvy na Sommě. Strávil tam necelé tři měsíce. I během jeho pobytu se areál neustále rozšiřoval.
Hitler v té době ještě netušil, že se jeho život s Beelitzem ještě jednou spojí, a to během druhé světové války, kdy se za jeho vlády prováděly v jinak vyhlášeném zařízení strašlivé pokusy na lidech, které mnohdy končily smrtí. Avšak nacisté nebyli jediní, kdo takovéto praktiky používali. Po válce je vystřídali Sověti.
Bestie Wolfgang Schmidt
Bestie z Beelitzu. Tuto přezdívku dostal policejní zaměstnanec a brutální vrah Wolfgang Schmidt. V nedalekém lese si vyhlédl mladou maminku s kočárkem. Nejprve rozbil o kořen stromu hlavu jejímu synovi, poté se rozběhl za ní. Uškrtil ji a její bezvládné tělo pak oblékl do růžového spodního prádla.
Než byl v roce 1991 dopaden, stihl zavraždit pět žen a dítě, jedna z žena z jeho spárů vyvázla, ale velmi těžce zraněná. Trpěl velmi zvrácenými choutkami, mrtvoly aranžoval do různých pozic a všechny na sobě musely mít růžové prádlo. Poté, co si odkroutí patnáctiletý trest, nechá se přeoperovat na ženu a vyrazí zvesela do berlínských ulic.
Paranormální jevy
Není divu, že se kvůli temné historii stahují na toto místo okultisté a satanisté. Sanatorium ale občas navštíví i mladí lidé dychtící po dobrodružství. Třeba jedna dívka, která se před pár lety vydala do Beelitzu spolu se svými kamarády. V jednu chvíli se ztratila a o pár okamžiků později se objevila v úplně jiné místnosti. Jako by cestovala časem a prostorem.
Sama pak uvedla, že ona své kamarády stále viděla. Oni ji však ne. Ruiny nemocnice jsou evidentně plné negativní energie. Z opuštěných chodeb se ozývají neviditelné kroky a z rozmlácených a přitom stále děsivých operačních sálů jde zase slyšet nářek. Jsou to snad ozvěny z minulosti, které mají lidem připomínat, jakých hrůz se dokáže dopustit jeden člověk na druhém?
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Beelitz
Dailymail.co.uk: Hitler’s Hospital
Česká televize: pořad Objektiv