Léčivý lidský tuk: Získával se z těl padlých vojáků anebo popravených zločinců

Využití živočišných produktů není v medicíně žádnou výjimkou. Ve starověkém Egyptě to začalo přikládáním pijavic a skončilo sezením ve velrybím těle, což byla oblíbená kratochvíle na konci devatenáctého století. Prý to mělo pomáhat na revma. Léčba nějakou částí lidského těla je však sporná dodnes.

Mohlo by Vás zajímat:

Bizarní historie léčby akné: Proč jsou eunuši ve výhodě a zabíralo krokodýlí maso nebo olovo?

Drahocenný lidský i zvířecí tuk

Dle knihy Fat: A Cultural History Of The Stuff Of Life od Christophera E. Fortha byl v Evropě v 16. a 17. století o lidský tuk nebývalý zájem. Lékař Andreas Vesalius zase vybízel lidi, kteří vařili zvířecí kosti, aby z nich nejprve seškrábali tuk, který se pak mohl využít “ve prospěch mas”. Údajně dokázal vybělit jizvy a byl velmi prospěšný nervům a šlachám.

A zřejmě tomu skutečně tak bylo. K hojení ran byl tuk využívaný opravdu často. V roce 1601 se vydali holandští chirurgové na bitevní pole, kde z mrtvol vojáků vytěžili hned několik pytlů tuku. Ten byl zřejmě využit k léčení přeživších.

Mohlo by Vás zajímat:

8 bizarních lékařských historek z minulosti: Dívka zvracející slimáky či léčba holubem, která způsobila zázrak

Konečně užiteční zločinci

Dalším zdrojem lidského tuku byla těla popravených zločinců. Dalo by se říci, že konečně začali být společnosti něčím užiteční. Prodejem jejich "zbytků" se živili zejména popravčí. Vyráběli řadu domácích léků na vymknutí, zlomeniny a bolest. Na hemeroidy se zase užíval pot zemřelého, který stihl kat nashromáždit před exekucí.

Populární byl rovněž prášek z mumie. I on měl široké využití. Kupříkladu k zastavení vnitřního krvácení. Drtily se také lidské lebky. A to na migrénu či mrtvici.

Mohlo by Vás zajímat:

Bizarní historie stříhání nehtů: Mohli jste pomocí něj přivolat Ďábla nebo změnit společenské postavení

Lidský tuk na ústupu

Obliba lidského tuku v medicíně začala klesat s příchodem 18. století, neboť právě tehdy došlo k mnoha objevům. V Nizozemí se ale ještě v roce 1922 na vykloubení používaly masti zvané Oběšencova mast a Hříšníkův tuk. Vzhledem k tomu, že tam byl trest smrti již postaven mimo zákon, bylo ale více než pravděpodobné, že přípravky obsahovaly spíše obyčejné zvířecí sádlo.

Mohlo by Vás zajímat:

Mýty opředená mandragora: Její nářek má lidi dovádět k šílenství, pomůže jedině pes

Zdroj informací: 

Grunge.com: The Surprising Way Human Fat Was Once Used As Medicine