Chlouba socialistického Československa: Kotva měla eskalátory, dveře na fotobuňku a fronty na pračky

Co nám dnes v nouzovém stavu chybí nejvíc? Je toho asi dost a každý si ze zákazů, které nás obklopují, vybere to, co ho trápí nejvíc. Mnoho lidí si patrně postěžuje na nemožnost nákupů – zajít si do obchodního centra, kde najdeme doslova všechno, je pro nás samozřejmé. Pořád ale není tak daleko doba, kdy byl obchodní dům výsadou jen těch největších měst.

Mohlo by Vás zajímat:

Slavné obchodní domy v Praze, kde nakupovaly už i naše babičky

Moc lidí a málo obchodů

Když v roce 1970 došlo k přípravě stavby Kotvy, tehdy nejmodernějšího obchodního domu u nás, byl to výsledek diskuze probíhající v průběhu předchozí dekády. Tehdy se totiž ukázalo, že Praha trpí nedostatkem nákupních prostor. Původně bylo pro nový Ústřední obchodní dům vybráno místo poblíž Senovážného náměstí v Jindřišské ulici, ale později se vedení Prahy a jistě i další lidé, kteří o tak velké stavbě rozhodovali, přiklonili k druhému vybranému prostoru, tedy na rohu náměstí Republiky.

Historické prostředí pro nový obchod

Výstavbě tak rozsáhlého objektu v archeologicky zajímavém prostředí musel samozřejmě předcházet důkladný průzkum. Ukázalo se, že na tomto místě stával románský kostel svatého Benedikta z 12. století. Ani on ale nebyl první stavbou, která tady našla svoje místo. Mimo kostela objevili archeologové pozůstatky mnoha obytných domů, dokonce i městských hradeb z doby Přemysla Otakara II. Posledním domem, který tady před Kotvou stál, byl Novoměstský ústav šlechtičen.

Mohlo by Vás zajímat:

Praha je jednou z nejzelenějších metropolí Evropy. V jakých parcích tráví Pražané volné chvíle nejradši?

Pátá v Evropě

Samotná stavba začala v roce 1972 a rozhodně nešlo o zanedbatelný projekt. V evropském měřítku patřilo Kotvě páté místo ve velikosti podobných výstavních obchodních domů. Na to mohli být představitelé státu patřičně hrdí. Pravdou je, že návrh a podoba Kotvy z architektonické dílny manželů Machoninových byly a dodnes jsou z pohledu odborníků hodnoceny pozitivně. Zákazníci zase oceňovali velikost prostor – přes 22 tisíc metrů čtverečních, které mohlo využívat až 75 000 nakupujících denně, o něž se staralo na 2 000 zaměstnanců obchodního domu. Navíc tady jezdily eskalátory, byly zde dveře na fotobuňku a před nimi z mříží v zemi proudící teplý vzduch, který v zimě zamezoval zbytečným tepelným ztrátám při davech neustále proudících dovnitř a ven – to všechno dodávalo Kotvě punc něčeho luxusního.

Mohlo by Vás zajímat:

Retro lapače prachu: Kdo neměl za komunismu stěnu plnou porcelánu a plyšovou sedačku, jako by nebyl

Stačily tři roky

Zajímavé je, že celý impozantní obchodní dům byl postaven za pouhé tři roky, což bylo na tehdejší poměry a možnosti skutečně rekordní tempo. Aby mohla Kotva vyrůst v tak krátkém čase, byla pro její výstavbu vybrána švédská firma SIAB. Ještě dlouho po otevření byl obchodní dům jakousi výstavní síní úspěchů státu, dokonce se tady natáčely i koprodukční filmy, jako byla třeba Lucie, postrach ulice. Kotva se stala nejluxusnějších obchodním domem v republice a směle se mohla zařadit mezi nejlepší v Evropě. Alespoň co se týkalo její podoby a velikosti, protože spousta zboží nebyla dostupná a mnohahodinové fronty se stály třeba na pračku, aniž by bylo jisté, že se dostane na každého. Stejně tak výběr byl oproti současnosti zanedbatelný. 

Dnes je Kotva „jen“ jedním z mnoha obchodních domů v České republice. Velikostí a moderností ji sice mnohé předčily, ale pořád jde o unikátní stavbu, kam je dobré se dojít podívat – třeba alespoň na kávu.

Zdroje informací:

Wikipedia.cz: Kotva 

Od-kotva.cz

Galerie Kotva slavila úspěchy v Československu i ve světě...

+ 1 fotka + 2 fotky