Básník Fráňa Šrámek: Pacifista, jehož soukromí mělo do romantiky pořádně daleko

Z básní Fráni Šrámka na nás dýchá romantika a city, se kterými se musí vyrovnávat emotivní člověk. Jistě se v nich odráží část básníkovy duše, jinak by snad ani nebylo možné, aby spatřily světlo světa. Jenomže Fráňa Šrámek měl i jiné stránky, mnohem pragmatičtější.

Mohlo by Vás zajímat:

Josef Čejka, celoživotní přítel Boženy Němcové: Byl jejich vztah bližší, než přiznávali?

Osudový Písek

Na mladého Františka (Fráňu) Šrámka měla velký celoživotní vliv léta strávená v Písku, kde také studoval gymnázium. Mnoho jeho příštích děl je zasazeno právě do tohoto prostředí a krásné přírody. Jak se později ukázalo, tato léta byla pro Fráňu Šrámka doslova kouzelná. Pak ale přišly horší časy – nastoupil na vojnu. Jenže tahle společnost a organizace pro mladého básníka nebyly to pravé a patrně se podle toho také choval, protože mu původně jednoletou službu prodloužili na dvojnásobek.

Mohlo by Vás zajímat:

Prokletý básník François Villon miloval ženy, pil, kradl, a dokonce i zabíjel. Jeho básně ale změnily svět poezie

Anarchista Šrámek

Návrat z vojny Fráňovi ztížila těžká nemoc, ale po jejím překonání už věděl, kam se vydat. Jeho kroky vedly k přátelům, vyznávajícím podobné názory, jako měl on sám. Jedním z nich byl S. K. Neumann a stejně jako on se i Fráňa Šrámek přikláněl k anarchismu. Nebyl to tedy žádný stydlivý mladík s rozervanou duší, ale bouřlivý mladý muž, který dokázal svoje postoje a názory hlasitě hlásat do světa. Jeho rozhodnutí věnovat se v životě jen literatuře mělo sice zajímavou myšlenku, ale uživit se pouze touto tvorbou bylo, jak se brzy přesvědčil, více než složité.

Proti válce

Z doby jeho vojenské služby si přinesl přesvědčení, že uniforma rozhodně není to pravé, a také pacifistické smýšlení. Jenomže stejně jako do psaní, vrhal se stejně urputně do agitace, čímž se dostal do nepřízně tehdejšího režimu, a dokonce i do vězení. Jako součást jeho trestu bylo pro něj i to nejtěžší, tedy další vojenská služba. I tam se ale za svoje postoje a rebelii dostal do vězení.

Mohlo by Vás zajímat:

Výročí narození Luďka Munzara: Miloval manželku Hlaváčovou, rychlá kola, letadla i Hrubínovy básně

Pacifista v první linii

Ani po propuštění neměl mít pacifista Šrámek klid. V Sarajevu zabili Ferdinanda a stejně jako mnoho ostatních musel i František znovu narukovat – dokonce do první linie do Haliče. Bojoval pak se zdravotními přestávkami i na dalších frontách, ale válku přežil a mohl tvořit dál. A vznikala v té době díla, na která jsme nezapomněli dodnes, často i díky televiznímu zpracování. Patří mezi ně například lyrický Splav. Šrámek zůstal svůj i po válce, i když se k už nehlásil přímo k anarchistům.

Protest, o kterém nikdo nevěděl

Jako nejhorší zásah osudu pak musel být pro Šrámka (a samozřejmě nejen pro něj) další vývoj situace v Evropě. Schylovalo se k druhé válce v jeho životě a antimilitantní básník se proti okupaci rozhodl bojovat tak jako celý život, tedy po svém. Na protest proti okupaci státu německými vojsky se zavřel ve svém bytě, odkud nevycházel. Jeho akce ale neměla velký dosah, protože se o ní prakticky nikdo nedozvěděl. Válku ale přežil a později byl dokonce jmenován národním umělcem. Poslední Šrámkův den nastal v roce 1952 a po své smrti se vrátil do rodné Sobotky, kde strávil jen několik prvních dětských let.

Mohlo by Vás zajímat:

Když se královská vznešenost snoubí s Francií. Sběratelka umění proměnila dům ze 30. let ve třpytivý skvost

Zdroj: 

wikipedia