Impotence ve středověku: Muž musel svou nevinu dokazovat před odborníky

Odhaduje se, že v 17. století bylo provedeno až deset tisíc pokusů, jenž měly odhalit, zda muž netrpí impotencí. Docházelo k tomu zejména ve Francii a v Anglii. Pokud nešťastník neprošel, měla žena právo na rozvod.

Mohlo by Vás zajímat:

Koupání ve středověku: Hříšnice si potrpěly na čistotu, zbožné ženy se jí vyhýbaly obloukem

Impotenti u soudu

Po vznesení obvinění ze strany manželky byl muž podroben fyzické prohlídce, a to před zraky duchovních, chirurgů a porodních asistentek. Nejprve se kontrolovala barva a tvar pohlavního orgánu. To mělo zodpovědět hned několik otázek. Může mít erekci? Dokáže ejakulovat? Je schopen zplodit dítě, nebo je neplodný?

Dalším krokem bylo zjištění, zda v orgánu dochází ke správnému průtoku krve. Muž se ponořil do horké vody, kterou následně vystřídala studená. Tím to ale nekončilo. Badatelé mu do přirození různě šťouchali a natahovali ho, aby zjistili, zda funguje tak, jak má. To zahrnovalo i dráždění, jenž mělo být zakončeno výronem semene. Co když ale všechny snahy selhaly?

Mohlo by Vás zajímat:

Fast food ve středověku: Mizerná hygiena a zkažené maso, ale zato levné jídlo

Výpověď zkušené ženy

Jestliže muž u první zkoušky neuspěl, musel souložit před celým konziliem odborníků. Pokud nebylo v pozoru to, co mělo být, mohlo se, jako podpůrná berlička, použít afrodiziakum. Kněží a chirurgové pozorovali sex decentně za závěsem. Porodní asistentky ale všemu detailně přihlížely. Bylo nutné sledovat každý pohyb. V dalších případech se povolovala soulož se zkušenou ženou. Ta pak před soudem vypověděla, zda je muž skutečně impotentní, nebo za to může jeho drahá polovička.

Potupy však nebyly ušetřeny ani samotné manželky. Když se objevily důkazy o tom, že by mohl být problém na druhé straně, musely zodpovědět velmi choulostivé dotazy. Kupříkladu jak často se s manželem oddávali milostným hrátkám a v jaké poloze. Nezbytná byla také fyzická prohlídka a test s diuretikem. Pokud se žena po jeho vypití ihned vymočila, znamenalo to, že není panna a nelže o svém sexuálním životě.

Mohlo by Vás zajímat:

Pivo ve středověku: Bylo zdravější než voda, ženy jej vařily doma a podávaly i dětem

Sousto pro bulvár

Zkoušky impotence byly skvělým tématem pro dobový bulvár. Není divu, že mnoho mužů uteklo ještě dříve, než došlo k fyzickému dokazování, zda jsou, či nejsou impotentní. Vždyť některé případy se táhly i několik měsíců. Nikdo tak nestál o dlouhotrvající veřejné ponižování. Kdo to ale nakonec vydržel, mohl počítat se třemi variantami výsledku:

• Když byla impotence skutečně prokázána, manželství se anulovalo s podmínkou, že bude jedné, nebo oběma stranám, dovoleno uzavřít nový sňatek. Pokud soud vyhrála žena, její věno se splatilo manželovi, což jí umožnilo vrátit se zpět ke své rodině.
• Jestliže muž netrpěl problémy s erekcí, rozvod se nekonal.
• Ve vzácných případech, kdy bylo celé šetření neprůkazné, byl pár požádán, aby spolu žil ještě další tři roky, během kterých se mělo zjistit, zda se situace nezlepší.

V 19. století se ale staly oblíbenějšími klasické rozvody. Zkoušky sexuální výkonnosti tak nadobro zmizely v propadlišti bizarních dějin.

Mohlo by Vás zajímat:

Lazebnictví ve středověku: Hladké oholení i pouštění žilou na jednom místě

Zdroje informací:

Historyofyesterday.com: Many Wives Sued Their Husbands For Being Impotent During The Medieval Times

Thevintagenews.com: Women Used to Take Their Husbands to Court for Being Impotent