Facebook
Instagram
Někdo v úporných vedrech volí pro zahnání žízně vodu, jiný pivo. Naši předci ve středověku se taktéž klonili ke zlatavému moku. Bylo to však zejména proto, že byl zdravější než kdejaká znečištěná voda ve studni. A právě proto pily pivo i děti.
V raném středověku se pivo vařilo z bílé pšenice, ječmen byl vzácnější. Od devátého století se do něj začal přidávat chmel a různé bylinky. O něco později se stalo i nedílnou součástí české kuchyně. Kvalitnější druhy piva byly určené pro šlechtu, levnějším variantům holdovali poddaní.
Pivo mohly pít i děti
Ač je to v dnešní době nepochopitelné, ve středověku bylo pivo servírováno i dětem. Důvod byl však zcela pragmatický. Voda ve studních byla velmi často kontaminována třeba uhynulými zvířaty. V rámci ochrany zdraví se tak pivo jevilo jako vhodná alternativa. Voda v něm prošla varem a samozřejmě obsahovalo méně alkoholu než kdejaký destilát.
Nejprve se v dávných dobách vaření piva ujaly ženy v domácnosti. Kromě pití se využívalo i v kuchyni, dělaly se z něj polévky, kaše a různé omáčky. Na profesionální úroveň se vaření piva dostalo až ve třináctém století spolu se zakládáním královských měst, která dostala od panovníka tzv. vařečné a mílové právo.
Neobvyklé přísady piva
V současnosti je nejrozšířenější variantou pivo složené z těchto čtyř přísad: voda, chmel, ječmen a pivovarské kvasnice. Ve středověku se ale používaly ingredience, které byly zrovna dostupné takzvaně ve spíži. „Přidával se jalovec, fenykl, hřebíček, šalvěj, třešňové květy, březová, dubová a borová kůra, a dokonce i volská žluč,” řekl pro Hodonínský deník majitel minipivovaru Karel Zykmund.
Elitní spolek pijáků
S nadměrnou konzumací piva přichází logicky opilost. Jak na ni bylo nahlíženo v dobách dávno minulých? Mezi největší “ožraly” patřili studenti. Dokonce vznikla jakási příručka pravidel pití zvaná Ius potandi. V ní jsme se mohli třeba dočíst, že korbel piva lze vypít speciální technikou. Jestliže má pohár menší průměr, můžeme si ho celý strčit do úst a vypit jej na ex.
Kdo v těchto kláních neuspěl, nejenže ztratil možnost stát se členem, ale navíc musel vypít několik dalších korbelů jako trest za své selhání. Bezvědomí a otrava alkoholem tak byly na denním pořádku. S podobnými problémy se potýkali i panovníci. Málokterý z nich byl abstinent. Po prohýřené noci ale většinou běželi další den ráno ke zpovědi, aby měli znovu čistý štít.
Zdroje informací:
Wikipedia.cz: Pivo
