Johan de Witt byl hlavní politickou osobností Nizozemska v době takzvaného holandského zlatého věku, kdy se státu dařilo velmi dobře. Ani to ale nezabránilo jeho nečekaně špatnému a skutečně netradičnímu konci, jakého se snad žádný jiný politik v civilizované části světa nedočkal. Johana de Witta lidé žrali. Doslova...
Johan de Witt, vzdělaný a velmi inteligentní muž, se v roce 1653 dostal na post velkého penzionáře Spojených provincií nizozemských, což byla nejvyšší volená funkce. V našich podmínkách bychom ji mohli připodobnit k předsedovi vlády. Tehdejší politika byla stále ještě založena na souboji jednotlivých rodů, a právě de Witt stál na straně, která bojovala proti Oranžským. Svým rozhodnutím jim dokonce zakázal práci ve vysokých funkcích, v nichž by mohli výrazněji ovlivňovat život v Holandsku.
Premiér na odstřel
Johan de Witt byl zpočátku velice úspěšným politikem – a o to víc zarážející je jeho podivný konec. Například již rok po svém nástupu do funkce (a později i v roce 1667) se mu podařilo uzavřít mír s Anglií, což bylo pro Nizozemsko neobyčejně důležité. V roce 1668 se podílel na vytvoření takzvané trojaliance, do níž kromě jeho vlasti a Anglie patřilo také Švédsko. Lid tedy mohl být obecně spokojený, ale oranžisté, odstavení od moci, se logicky snažili vrátit se na výsluní a horečně dumali, jak se zbavit republikánů v čele s Johanem de Wittem.
Zapomínal na chudé a armádu
Holandský „premiér“ se dlouhodobě opíral o pomoc svého bratra Cornelia a i pod jeho vlivem se orientoval hlavně na obchod a finanční trhy. Přitom, bohužel pro něj, zanedbával armádu, což se mu také vymstilo. Vojáci, chudí lidé, a dokonce i námořníci, kterým nebyla věnována patřičná pozornost, se začali bouřit a velký penzionář mezi nimi rozhodně neměl dobré jméno.
Osudný vpád cizáků
Přišel rok 1672 a do Holandska i přes dříve uzavřené dohody vtrhli Angličané a Francouzi, což Nizozemci dodnes označují jako rok katastrofy. Sám de Witt byl 21. června toho roku těžce raněn atentátníkem, který jej napadl nožem. Několik týdnů nato (4. srpna) pak rezignoval na svoji vysokou státní funkci. To ale jeho nepřátelům nestačilo a rozhodli se jít na něj oklikou.
Zaútočili přes bratra
Oranžisté obvinili jeho bratra Cornelia ze zrady, mučili ho a nakonec odsoudili k vyhoštění z Holandska. Johan se rozhodl přijít mu pomoct s odcestováním, ale když kráčel k budově vězení, která stála jen několik kroků od jeho vlastního domu, byl napaden členy haagské občanské milice. Šlo jednoznačně o promyšlený a dobře zorganizovaný atentát. Oba bratři padli do rukou rozlíceného davu...
Šílená podívaná
Zuřivé stádo obě mrtvoly zbavilo šatů a pověsilo na šibenici. Aby toho nebylo málo, dav, složený hlavně z oranžistů, které de Witt za svojí vlády výrazně omezoval, se na těla vrhl a nastalo prý až kanibalistické šílenství. Lidem nestačilo, že zohavili těla vůdců, ale nakonec je doslova rozervali a částečně snědli.
Spontánní, nebo organizovaná akce?
I když se mohlo zdát, že šlo o spontánní akci nespokojeného davu, jiné záznamy očitých svědků upozorňují na pozoruhodnou disciplínu davu, což by spíše nasvědčovalo pečlivé organizaci celé kruté akce. Ať to bylo jakkoliv, jisté je, že útok na dva vysoce postavené bratry splnil svůj účel. De Wittův dvacet let trvající režim přečkal smrt velkého penzionáře jen několik dní, než byl, bez dalších nutných obětí na životech, svržen a moci se opět ujali oranžisté.
Jak to bylo doopravdy? Opravdu Johana de Witta a jeho bratra lid tak moc nenáviděl, že to vedlo až ke kanibalistickým touhám, nebo šlo skutečně o organizovanou odstrašující akci? Ať to bylo jakkoliv, šílená akce odstartovala plánovaný převrat, který oranžisté dotáhli do vítězného konce. Je taky ale pořád otázkou, jestli bylo nutné bývalého „premiéra“ odstranit tak hrůzným způsobem…
Zdroje informací:
Wikipedia.cz: Johan de Witt
Wikipedia.org: Johan de Witt
H. H. Rowan: John de Witt: Grand Pensionary of Holland