Jamajská lékařka Mary Seacole byla vskutku odvážná žena. Čelila nepřízni osudu i kulkám, když pomáhala vojákům během Krymské války. Dokonce jí bylo dovoleno léčit obě strany konfliktu. Válku považovala za vážnou hru, do níž se skvěle hodí nenápadní (malí) herci. Jaký byl její život?
Jamajčanka Mary Seacole nikdy netoužila po veřejném uznání za své činy. Ač zachránila životy mnoha britských, francouzských, tureckých a ruských vojáků, považovala to za obyčejnou lidskou slušnost.
Předválečný život Mary Seacole
Mary Seacole se narodila jako Mary Jane Grant v jamajském Kingstonu v roce 1805. Její otec byl skotský voják, matka se věnovala tradičnímu kreolskému léčitelství. Přestože stále fungovalo otroctví, Mary byla svým způsobem svobodná. Mohla vlastnit pozemky a mít služebnictvo, či dokonce vlastní otroky. Nemohla však volit, zastávat veřejné funkce a vykonávat řadu profesí.
Povědomí o medicíně jí vštěpovala matka. Díky otci se zase začala zajímat o válku. Od útlého věku toužila vidět bojiště a bojovat za to, co je správné. Ve 12 letech začala matce pomáhat léčit zraněné důstojníky. O sedm let později poprvé odcestovala do Anglie, kde žila po zbytek svého života. V roce 1836 se provdala za Edwina Horatia Seacoleho, bohužel však za několik let podlehl nemoci. Mary se už nikdy nevdala.
Na nějaký čas se vrátila do rodného Kingstonu, kde přírodními a bylinnými prostředky léčila choleru, žlutou zimnici, malárii a neštovice. Později odcestovala do Panamské šíje za nevlastním bratrem Edwardem. Stihla tam vybudovat také obchod a věnovat se léčitelství. A dokonce zachránila Edwardovi život. Jednoho večera se setkal se svým přítelem ze Španělska, který po návratu domů zemřel. Všichni podezřívali jejího bratra, Mary však po pečlivém ohledání zjistila, že trpěl cholerou. Když začali umírat další lidé, musela jim pomoci. Žádný jiný doktor tam nebyl. Po návratu na Jamajku zase zastavila epidemii žluté zimnice. V té době také vypukla válka na Balkáně a ona se rozhodla pomáhat i tamějším vojákům.
Krymská válka
V roce 1853 vypukla mezi Ruskem a Osmanskou říší takzvaná Krymská válka. Británie a Francie se z obav z ruské expanze připojily k Osmanům. Během prvního roku zemřely tisíce vojáků. Po bitvě u Almy nařídila britská vláda, aby bylo na poloostrov vysláno několik sester. Mary byla ihned k dispozici. Úřady ji však ignorovaly. Nakonec se rozhodla, že odjede za své vlastní peníze. Za odmítnutím zřejmě stál rasismus.
Mary začala pomáhat nejprve v Balaklavě, kde se setkala se svým přítelem Thomasem Dayem. Převážela nemocné a zraněné vojáky do nemocnic. Spala na lodi, bojovala proti zlodějům a kousek za městem postavila obchod. Nazvala ho British Hotel a vojáci si zde mohli chodit pro čerstvé jídlo a odpočinout si. A jelikož byly nemocnice přeplněné, poskytovala Mary lékařskou pomoc i zde.
Vzpomínky na Mary Seacole
Velitelé jí dokonce dovolili, aby pomáhala i nepřátelům. V roce 1885 se Rusové stáhli ze Sevastopolu a započali debaty o míru. Tohoto historického procesu se zúčastnila i Mary. Takzvaná Pařížská smlouva byla podepsána o rok později. Nezdolná lékařka se tak konečně mohla konečně vrátit zpět do Londýna.
V Anglii se Mary přestalo dařit. Všechny své finance utratila na pomoc obětem Krymské války. Přestože vyhlásila bankrot, v lékařské profesi pokračovala i nadále. V roce 1857 vydala svou autobiografii, která se velmi rychle stala bestsellerem. Tisk a britská armáda poté zahájily kampaň s cílem vybrat pro Mary co nejvíce peněz, aby mohla opět žít důstojně. Ale i tak se našli lidé, kteří její úsilí zesměšňovali. Zemřela v roce 1881 v Paddingtonu. Pohřbili ji na katolickém hřbitově v Kensal Green.
Zdroje informací:
Wikimedia Commons: Mary Seacole
Allthatsinteresting.com: Jamaican Doctress Mary Seacole Was As Heroic As Florence Nightingale