Jarní rovnodennost slavili Keltové, Mayové, Římané i Germáni. Říkali tomu červené svátky nebo veliké noci. Důležitou postavou těchto oslav byla i bohyně Ostara. Nezapomínalo se však ani na tradice a zvyky, kterými se lidé loučili se zimou. Pojďme se podívat na to nejzajímavější, co nám může příchod jara nabídnout.
Březnová rovnodennost je na severní polokouli přechod z astronomické zimy do jara, odtud tedy název jarní rovnodennost. Na jižní polokouli začíná jaro v září a podzim v březnu.
Staroslovanská bohyně Vesna
Neodmyslitelným symbolem příchodu jara je germánská bohyně Ostara. Slované ji však nazývali Vesna. Je spojována s plodností a ženskou silou. Symboly, které se pojí s její osobou, jsou nám moc dobře známy. Využívají se totiž o Velikonocích. Patří mezi ně vejce, která se dříve malovala na červeno, coby symbol života.
Dále to jsou mláďata různých zvířat - zejména králíci a beránci. Jarní rovnodennost je totiž především symbolem nového života. Zatímco o Velikonocích je hlavní událostí znovuzrození Ježíše Krista, v souvislosti s Vesnou a pohanskými rituály jde o probuzení matky přírody a zahnání zlých sil, které si lidé odpradávna spojovali se zimním obdobím.
Rozloučení se Smrtkou
Se zimou se naši předkové loučili rituálem, který se nazýval vynášení Smrtky nebo Morany. Házela se do vody, aby se v ní utopila. Tento zvyk sahá až do předkřesťanských dob a provádí se zpravidla na Smrtnou neděli, zhruba dva týdny před Velikonocemi. V minulosti byla ale tato tradice zakázána. Trvalo poměrně dlouho, než se dostala na seznam povolených křesťanských zvyků.
A kdo je vůbec Morana? Jde zřejmě o slovanskou bohyni smrti. Většinou je zobrazována jako ošklivá žena či stařena. Ukončuje zimu, umí však vzít i život. Existuje také verze, v níž vypadá jako mladá a bledá dívka, která má za úkol zavést všechny duše do podsvětí. Nemá však jen negativní vlastnosti. Umí přivolat spánek a pomoci člověku vyrovnat se ztrátou někoho blízkého.
Jarní rovnodennost a my
Jak můžeme my sami přivítat nadcházející jaro? V minulosti byla důležitá očista, při níž se lidé šlehali zelenými ratolestmi a polévali pramenitou vodou. Také se otevíraly studánky a skrápěla pole, aby se ochránila klíčící semena. Nezapomínalo se ani na jídlo. Sváteční pečivo doplňovala vejce, tvaroh, máslo a také čerstvé bylinky.
V současnosti se můžeme oddat třeba jarnímu úklidu, vytáhnout ze šatníku lehčí oblečení se světlejšími, veselejšími barvami, začít pravidelně cvičit, nebo realizovat věci, které jsme dlouho odkládali. Je to také správný čas na to, splnit si všechna tajná přání.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Ostara, Vesna, Morana
Kudyznudy.cz: 7 věcí, které nevíte o... jarní rovnodennosti
Primanápady.cz: Vynášení Morany je pradávný pohanský zvyk