Jana nebo Johanka z Arku byla dívkou, která pohnula dějinami jako málo jiných – narodit se měla právě 6. ledna roku 1412 ve francouzské vesnici Domrémy. Jaký byl její osud a co vlastně stálo za jejím vítězným vojenským tažením? Byl to skutečně zázrak, nebo duševní porucha?
Jaké vlastně bylo dětství dívky, která měla doslova pohnout osudem Francie, když v čele svého vojska osvobodila Orléans od Angličanů? Na jednu stranu docela obyčejné, na druhou je vlastně částečně zahaleno tajemstvím. Už jen o datu jejího narození, ačkoliv se učíme o 6. lednu roku 1412, vedou historici diskuse. Problém je v tom, že se v uvedené době ve Francii ještě nevedly farní rejstříky narozených dětí, a tak informace o datu jejího narození pocházejí z prohlášení svědků, kteří později vypovídali před soudem. (Přesná registrace, tedy v podstatě vedení „matriční knihy“, byla ve Francii farnostem nařízena až o více než sto let později, v roce 1539.)
Otazníky kolem věku
Z těžko určitelného data narození se pak odvozuje i fakt, že v době, kdy vedla Johanka vojsko proti Angličanům, je označována jako panna, což představovalo obecně věk dospívajících dívek mezi 13 a 18 lety – ne dítě a také ne dospělá žena. Ona sama pak při soudním procesu v únoru roku 1431 vypověděla, že se domnívá, že je jí asi 19 let, ale více neví. Ostatně v té době nebylo datum narození u většiny lidí vlastně vůbec důležité a důsledně se zaznamenávalo jen v panovnických rodech. Ona ale pocházela z rolnické rodiny.
Dětství neobyčejné dívky
Dětství Johanky bylo podle dochovaných zpráv na tehdejší dobu poměrně běžné. Nebyla pouhou pastýřkou, jak se tradovalo, ale pomáhala rodičům v hospodářství i domácnosti a žila velmi zbožný život – a to až do té míry, že se stávala terčem posměchu vrstevníků. Pak k ní navíc, jak víme, začaly „promlouvat hlasy“. Zpočátku, když bylo Johance podle její vlastní výpovědi asi třináct let, šlo o jediný hlas a samozřejmě ji to vyděsilo. Později si na promluvy shůry již zvykla, a dokonce prý dokázala určit, že se jedná o hlasy svatých Kateřiny, Markéty z Antiochie a také archanděla Michaela.
Svatí průvodci
Právě tito svatí ji vedli k ještě větší zbožnosti, a to až do té míry, že se Johanka přestala stýkat se svými vrstevníky ve vesnici, a dokonce zrušila svoje zasnoubení. Další pokyny svatých hlasů ji dovedly až k budoucímu králi Karlu VII., jemuž bylo právo na trůn doposud upíráno. Toho dokázala přesvědčit o své pravdě, získala vlastní vojsko a vyjela na pomoc Orléansu. Dlužno podotknout, že na účinnou pomoc.
Několik vysvětlení
Co vlastně Johanka slyšela a odkud se hlasy braly? Jedním z možných (a samozřejmě první tehdejší) vysvětlení je skutečný kontakt svatých. Ten ale v pozdějších letech nahradilo spíše spiritistické vysvětlení a následně i racionalistický přístup, hovořící o možných poruchách osobnosti, tedy o psychopatologii. Právě hlasy, o nichž se nemocní domnívají, že je slyší, jsou jedním z nejčastějších příznaků schizofrenie. Vyloučena není ani takzvaná bipolární porucha.
Nemocná Johanka
Pokud bychom chtěli zvláštní stavy, do kterých se Johanka propadala, připsat právě schizofrenii, což je z dnešního pohledu asi nejpravděpodobnější, máme pro to hned několik velmi dobrých důvodů. Už jen skutečnost, že se první příznaky tohoto onemocnění u pacientů objevují přibližně od 15. roku života, ale v některých případech i o něco dříve, odpovídá prvnímu případu, kdy Johanka hlas slyšela. Problém schizofrenie spočívá v tom, že mozek přestává „stíhat“ třídit podněty, které se k němu dostávají, a tak si v jisté sebeobraně začíná vytvářet vlastní realitu, mnohdy ne zcela závislou na okolním světě. Mohl to být i případ Johanky? Rozhodně to není vyloučené, a tak je poměrně pravděpodobné, že Francouze v boji za vítězstvím a krále na trůn dovedla psychicky nemocná dívka.
Nebezpečná postava
Ať už byl důvod pro to, že Johanka slyšela hlasy, jakýkoliv, jisté je, že se mladá dívka stala a dodnes zůstává osobností, na kterou svět nezapomene – ačkoliv by si to bývali tehdy přáli jak Angličané, které pomohla porazit, tak nakonec vlastně i sám král Karel VII., jemuž pomohla na francouzský trůn. Pro Angličany a jejich francouzské přívržence byla porážka od Panny orleánské nevídanou potupou a pro Karla VII. mohla být nebezpečná její moc, obliba a zvěsti o vůdcovských schopnostech.
Kacířka s krátkými vlasy
Co tedy přivedlo s největší pravděpodobností psychicky nemocnou mladou ženu na hranici? Ze značné části pomsta, z další pak také strach z jejích schopností. O tom, že soud hledal jakoukoliv záminku k jejímu odsouzení, svědčí i to, že byla obviněna z desítek možných činů, z nichž se ale nepodařilo prokázat prakticky nic. A tak soud nakonec nebohou hluboce věřící a Bohu oddanou dívku odsoudil k smrti upálením za kacířství, jehož se měla dopustit tím, že si ostříhala vlasy a oblékla mužské šaty. Ještě že nežijeme ve středověku.