Josef Němec byl manželem slavné spisovatelky Boženy Němcové. Už toto konstatování hovoří za mnohé. Byl to muž, který i přes veškeré svoje aktivity stále žil ve stínu své krásné a známé manželky, která byla jako doma ve společnosti literátů i vlastenců. Byl to ale právě její manžel Josef, který ji sem přivedl – a možná toho často i litoval…
O Boženě Němcové, manželce Josefa Němce, toho víme hodně, tedy alespoň v případě, že jsme ve škole dávali alespoň trochu pozor. Ale ani ti ostatní nepřišli jistě zkrátka. Vyhnout se informacím o slavné spisovatelce zkrátka nejde. Jaký byl ale její muž Josef Němec, popisovaný hlavně jako násilník a trýznitel mladé emancipované ženy? I on psal, byl vlastencem a snažil se působit na své okolí. Jeho texty bychom ale museli hledat pod pseudonymem Bořivoj N. Bydžovský.
Vlastencem od dětství
Proč právě Bydžovský? Jednoduše protože pocházel z Nového Bydžova, kde měl už v dětství možnost setkávat se s českými myšlenkami. Není tedy divu, že se stal vlastencem v pravém slova smyslu. Jeho přesvědčení pak paradoxně pomohl posílit problém na královéhradeckém gymnáziu, z něhož byl vyloučen, a nezbylo nic jiného, než aby dostudoval v Praze. A právě zde se jako s pedagogem setkal s Josefem Jungmannem, což muselo být pro mladou vlasteneckou duši doslova požehnání.
Problematický typ...
Stejně jako na gymnáziu měl Josef Němec později problémy i na univerzitě. Tu nedokončil jednak proto, že zkrátka nesložil zkoušky, a pak také kvůli účasti na nevhodném shromáždění, které se konalo při císařově návštěvě. I přes pokusy o útěk jej neminul povinný nástup na vojnu. Tady nakonec strávil šest let a po propuštění putoval do služeb jeho císařského veličenstva k „financům“, tedy k takzvané finanční stráži. Duší český vlastenec se s některými povinnostmi jen těžko srovnával, ale ctil pokyny nadřízených. Přesto byl stále v hledáčku a pod dozorem – o jeho vlasteneckých sklonech se dobře vědělo.
Mladá, emancipovaná manželka
Zlomem v Němcově životě pak byl sňatek s Barborou Panklovou, kterou už známe pod jménem Božena Němcová. Příjmení samozřejmě získala po svém manželovi, ale jméno Božena si pro svoji literární činnost později vybrala sama. O mnoho mladší manželka, navíc silně samostatná a neochotná se pouze podřizovat vžité roli manželky a později i matky bez vlastního názoru, nebyla v té době žádným běžným jevem. A tak měl Josef Němec o starost víc.
Z místa na místo
Ke všem Josefovým problémům je potřeba přičíst i skutečnosti, že si v zaměstnání dobře všímali jeho názorů, a tak se manželé i s dětmi, které se posupně narodily, stále někam stěhovali. Prvorozený syn Hynek se narodil v Josefově, druhorozený Karel už ale o rok později v Litomyšli. Dcera Theodora přišla na svět v Polné a poslední dítě syna Jaroslava Božena Němcová svému muži porodila v Praze.
Sám v Uhrách a rodinná tragédie
Stěhování, manželské neshody a později i život v odloučení od rodiny při službě v Uhrách musely mít na Josefa Němce velký vliv. Navíc manželům v roce 1853 zemřel tehdy patnáctiletý Hynek, který onemocněl tuberkulózou právě v době, kdy Božena pobývala několik měsíců s manželem v uherských Balašských Ďarmotech. Po svém návratu zastihla syna už prakticky na smrtelné posteli.
Bez jistoty a ve stresu
O tom, že byl Josef Němec vznětlivé povahy, nemůže být podle historických pramenů pochyb. Jeho mnohdy zkratkovité jednání mělo vliv nejen na rodinu, ale také na kariéru, která se stále pohybovala na samé hranici. Jednou byl povýšen, brzy na to potrestán a přeložen. Velkou jistotu v živiteli rodiny jeho žena a děti neměly. Navíc nehodlal trpět Boženina citová vzplanutí k jiným mužům a jakýkoliv odpor dětí proti jeho rozhodnutím. Odtud pocházel také poslední známý spor mezi manželi, po kterém musela Božena utéct před agresivním manželem z domova a odmítala se vrátit. On dokonce sepsal žádost o rozvod, ale ten neproběhl, ačkoliv se Božena o své vůli do domácnosti nevrátila a zůstávala v Litomyšli, kde se pokoušela sama živit.
O nemocnou Boženu se postaral
I přes veškeré dlouholeté větší i menší problémy v manželství nakonec musela Božena, i když nerada, najít cestu do bytu svého manžela. Bylo to v době, kdy ji dostihla krutá nemoc, patrně rakovina a tuberkulóza. Nemohla se starat sama o sebe. V tu chvíli Josef Němec nemocnou Boženu přivezl zpět do Prahy. Ta tady také v lednu roku 1862 zemřela, a to jen jediný den poté, co vyšla první část jejího nejznámějšího díla Babička. A byl to právě Josef Němec, který po její smrti dbal o to, aby byla díla jeho ženy vydávána. Sám pak sepsal paměti, v nichž vzpomínal na celý svůj život i na manželství s českou spisovatelkou, kterou k lásce k tomuto jazyku a vlastenectví přivedl až on sám. Zemřel sedmnáct let po své manželce, v roce 1879 v Táboře, kam jej pod svoji střechu vzal syn Karel.
Složitý život Josefa Němce
Josef Němec jistě nebyl ideální manžel a jeho násilnické chování vůči rodině není omluvitelné. Jeho vlastní osudy ale také nebyly nijak veselé, kariéra nezářila, ačkoliv se snažil živit rodinu, a život ve stínu vlastní manželky, navíc když bylo známo, že ráda věnuje pozornost i jiným mužům, také určitě neplnil představu o ideálu tehdejších mužů.
Osudy Josefa Němce a jeho ženy můžeme sledovat každou neděli od 20:10 hodin na ČT1.
Zdroje informací:
Česká televize, seriál Božena
Wikipedia.org, Božena Němcová